DEVADESÁT LET SLÁVISTICKÉHO RAGBY. NEJSTARŠÍ ODDÍL V ČR SLAVÍ

Na poslední víkend května, dnes už slavně zapsaný do historie Slavie, nejen té fotbalové, si naplánovali svoje oslavy i slávističtí ragbisté. Nikdo už jim nevezme primát nejstaršího ragbyového oddílu u nás, natož celou bohatou historii, která tak trochu kopírovala osudy své větší a u nás sledovanější fotbalové sestry…. Vždyť po řadu let i zde se objevovala otázka – Slavia nebo Sparta? Ta ragbyová Sparta byla ale založena o rok později! O lecčem vypovídá i přehled titulů mistra naší vlasti, které získala Slavia. Dokazuje mimo jiné, že největší slávy dosáhla ve 30. letech minulého století, aby pak se, už pod jménem Dynamo vzpamatovala v polovině 50.let minulého století. Mistrem republiky se totiž Slavia (Dynamo) stala v těchto letech:: 1929, 1930, 1932, 1933, 1934, 1956, 1957, 1958, 1961, 1964, 1969, 1971, 2010. Doslova senzací byl ten titul v roce 2010, kdy Slavia ve finále zdolala dalšího věčného rivala, Tatru Smíchov 11:10 a uzavřela tak kapitolu, kdy se i pohybovala mezi ligou a nižšími soutěžemi! Ani dnes nepatří RC Slavia k absolutní české špičce a spíše ji hledejme ve druhé polovině tabulky. Ale podrobnější rozbor ponechejme specializovaným webům a odborným analýzám. Dodejme, že klub RC Slavia Praha byl založen 13. dubna 1927 a je nejstarším ragbyovým klubem v Česku. První ragbyový zápas v Praze byl sehrán 7. května 1927 na hřišti SK Slavia Praha. Snad i proto byly oslavy „90“ stanoveny až na konec května. Od doby vzniku šla historie, jak jsme uvedli, často po křivce, kterou lze označit jako sinusoidu s několika „vyčnívajícími maximy a minimy“.

Osud slávistického ragby v lecčem připomíná osudy mateřské Slavie. Je neoddiskutovatelný fakt, že dlouho byl jejich baštou stánek v Tróji nedaleko Vltavy, u nepopulárního mostu „řachtáku“. Řekneme-li „břehy Vltavy“ a „rok 2002“, tak většina pamětníků už ví. Katastrofální povodeň se podepsala i na slávistickém ragbyovém stadióně a klub začínal od píky. Ale vše vybudoval znovu, opravil, připravil. Ale pak už byli naši ragbisté krátcí na dívčí jméno Blanka, jimž je pojmenován důležitý systém podzemních komunikací v Praze, jemuž hřiště stálo v cestě. Na jeho místě vznikla betonárka, ale ragbisté našli nový domov v Edenu, kde jsou mezi svými… Kolik jsme jen slyšeli oprávněných  povzdechů na vyhnání Slavie z Letné začátkem 50.let minulého století. Ale i zde platilo, že každý mrak má zlatý okraj a Slavia (vlastně tehdy už Dynamo) dostala k dispozici rozsáhlé prostory po bývalém zábavním parku Eden a záleželo jen na tom, jak si klub poradí. Nejintenzivnější výstavba se po přestěhování fotbalu rozvinula v 70.letech, i za pomoci patronátního podniku IPS. Vyrostla hokejová hala, centrální hala pro míčové sporty spolu se dvěma tělocvičnami, plavecká hala s vnějším koupalištěm, atletický stadión, pozemkářský areál. A i pro ragbisty vedle tréninkových hřišť se našlo místečko směrem k trati na Benešov. Ale jak už jsme asi všichni poznali, ne vždy všem svítí sluníčko. Nějakým (snad) nedopatřením byly pronajaty pozemky pod řadou sportovišť dvakrát a jistá stavební firma už představila svoje plány – hřiště nehřiště, developeři se neohlížejí vlevo ani vpravo a jen děsí člověka pomyšlení, jak by případní obyvatelé jistě nelevných bytů reagovali na hluk z nedalekého fotbalového stadiónu…. Je jen málo věcí n světě, o nichž se dá říci, že proběhnou hladce. Ale snad vše dopadne dobře…

Mnohem horší osud vyhnání z Letné postihl i slávistický tenis, který 30.4.2011 ukončil definitivně svoji činnost. Klub prohrál spor s ministerstvem financí (kdo že to byl tehdy ministrem?) a klub byl z Letné bez náhrady vyhnán. Přitom jeho řadami prošli mimo jiné Zedník, Pála, Šmíd, Složil, korda či Damm a za pomoci Ivana Lendla (což bylo tehdy možné) vyhrál v roce 1979 Pohár mistrů!

Nás jako fanoušky mohou tyto události mrzet dvojnásob. Oba oddíly měly výborné zázemí v útulném klubovny a rády je poskytovaly k různým akcím i Odboru přátel. Zvláště v té tenisové klubovně se ve druhé polovině 70.let odehrálo několik večírků pro B-družstvo kopané žen Slavie, o něž pečovali členové OP z II.generace vlajkonošů! A víte, jak to bylo? Kdo mohl, přinesl jakoukoliv formu nahrávky, které se stahovaly třeba z populárního „Laxcíku“ nebo z desek dovezených z cest po Evropě (i NDR nebo Maďarsko poskytovaly tehdy lepší nabídku než normalizační Československo….)

Vraťme se však k ragby. Při probírání kronikami jednotlivých oddílů narážíme i na zprávy z různých memoriálů pořádaných oddíly Slavie! Kde je dnes konec Memoriálu Vlasty Kopeckého fotbalových internacionálů nebo žákovský Memoriál Emila Seiferta? Nebo Memoriál Josefa Laufra? Hokejisté měli Memoriál Dr.Řezáče, lukostřelci Memoriál V.Karoly. Atletický Memoriál Evžena Rošického se nějak v tichosti změnil na Memoriál Josefa Odložila… Oba sice zahynuli násilnou smrtí. Rošický rukou nacistických vrahů českých vlastenců, Odložil rukou vlastního syna! To jsou paradoxy, pane Vaněk, což?

Pozadu nezůstali ani ragbisté. Ti pořádali Memoriál vynikajícího trenéra Alfy Zedy a Milana Johanidese, výborného hráče, který zemřel v pouhých 40 letech! Připomenout musíme i vynikajícího trenéra Milana Pětroše, jakož chodící kroniku slávistického ragby, Milana Bělohlávka, který nejen patřil k populární „chuntě“ kolem Oldřicha Bartůňka, ale čtenáře zásoboval krásnými články nejen o ragby!

Byl to zkrátka vynikající počin připomenout 27.května 90 let slávistického ragby – sportovními soutěžemi od nejmladších až po veterány, řadou dovednostních soutěží pro děti, večerní posezení, které se o hodně protáhlo přes večerku. Je jen škoda, že termín kolidoval s finálovým zápasem fotbalové ligy, jistě by se přišli podívat i další slávisté, protože slávistické ragby patří k ikonám našeho klubu, naší věčné Slavie!

Dobi

/článek nebyl redakčně upraven/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *