Jaromír Vomáčka, hudebník, slávista

Zapsal: RNDr. Michal Dobiáš

V souvislosti s 50.výročím 21.srpna, kdy v noci přepadla vojska 5 států Varšavské smlouvy tehdejší Československou socialistickou republiku, si nelze nepřipomenout osobnost Jaromíra Vomáčky, skladatele hudby k divadelním a filmovým představením i populárních písní. Podobně jako Karel Kryl se nebál vyjádřit rozhořčení nad hanebným činem tehdejších „spojenců“. Zatímco Karel Kryl, autor písně Bratříčku, zavírej vrátka volil emigraci a jeho další písně tvořené v exilu, se šířily samizdatem a jsou živé dodnes, Jaromír Vomáčka zůstal v ČSSR, ale s jeho veřejnou tvorbou byl konec a nakonec ve svých 55 letech zemřel na infarkt. Letošní rok je tedy i pro něj rokem půlkulatého i kulatého jubilea!

Písně obou autorů zlidověly a často se zpívávaly při kytarách u táboráku; bohužel někdy i v lese měly některé stromy svoje uši a zúčastnění to brzy poznali z jednání různých kádrováků! Ono je jasné, že text nejznámější písně „Běž domů, Ivane!“ zněla krutě v uších každého normalizátora!

Běž domů, Ivane,
Čeká Tě Nataša,
Běž domů, Ivane,
Tady Tě holky nemilujou!

Běž domů, Ivane,
Čeká Tě Nataša,
A už se nevracej! Nikdy!….

Píseň byla delší a doplněná recitativem a výslednicí českého humoru byl její název: Dobře míněná rada! Pro autora znamenala (nejen tato) píseň celoživotní stop, jeho jméno mizelo třeba z titulků filmů, pro něž skládat často podmanivou hudbu!

Životní partnerkou Jaromíra Vomáčky byla zpěvačka Yvetta Simonová (věřme, že 4.11. oslaví zdárně svoje 90.narozeniny), která vytvořila s Milanem Chladilem nezapomenutelnou zpěváckou dvojici. Bohužel Milan Chladil, rodák z Brna, se dožil věku jen 53 let a v roce 1984 mu doslova puklo srdce. Mnozí je považovali za mileneckou dvojici, ale oni byli jen oblíbenými vynikajícími zpěváckými partnery. A co dodat? Všichni tři zmínění byli věrnými slávisty a na jejich vystoupení na populárních Slávistických karnevalech se těšila drtivá většina návštěvníků, kterou tvořila převážně starší a střední generace. Ale zkuste si pustit třeba na YouTube píseň Český ráj, který je verzí lidové písničky „Znám já jeden krásný zámek nedaleko Jičína“ a uvědomíte si, co pro oba znamenala naše vlast.

Z mnoha vystoupení bylo zřejmé, že všichni tři byli věrnými slávisty, což násobilo i každé vystoupení před slávisty. Na Milana Chladila má krásné vzpomínky i II.generace slávistických vlajkonošů, a to díky tzv. ročeniádě – turnaji v malé kopané OP SK Slavia Praha. První ročník se odehrával na školním hřišti na někdejším Čapájeváků, nyní opět Lobkowitzově náměstí, na který přivedl i svoje družstvo a pak se s mladými slávisty fotografoval a besedoval!

Ale zpět k Jaromíru Vomáčkovi. V roce 1976 slavil slávistický fotbal 80 let své existence. Velká sláva se odehrávala v Lucerně (poprvé zde na velkém fóru zazněla i hymna Standy Procházky) a najednou nastalo příjemné překvapení! Ke klavíru zasedl Jaromír Vomáčka a zapěl spolu se sborem:

Slávie, Slávie!
Den ode dne lepší je!
Slávie, Slávie!
Ta nás všechny přežije! Huráááá!

Po mnoho let se vždy hrála před hlášením o právě vstřeleném gólu! Slavie Kde je jí konec? Vždyť i toto i všichni takovíto lidičkové jsou kusem historie naší Slavie!

Jaromír Vomáčka, *23.3.1923 Dašice u Pardubic – +7.7.1978 Praha

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.