PRVNÍ SRPNOVÝ VÍKEND – TŘI TRADIČNÍ ZAJÍMAVÉ AKCE NA ODBOČKÁCH

Rozběhla se už liga i evropské soutěže, a tak ti z nás, s nimiž by to asi na dovolené v den zápasu nikdo nevydržel, jsou již většinou zpátky doma a po červnovém boomu oslav titulu a tradičním Setkání slávistů je srpen další příležitostí k posezení přátel s přáteli!

Česká Lípa – 5. srpna 2017 Vikingovské špekáčky

Na sobotu 5.srpna měli svoje Vikingovské špekáčky už dlouho naplánovány slávisté z České Lípy a okolí, kteří si od počátku na základě své příslušnosti k Severu (byť jen tomu českému) říkají Vikingové z Lípy. Oni jsou určitě mezi našimi odbočkami nejvěrnějšími přáteli našich úspěšných fotbalistek, nedávno se stala Petra Divišová i řádnou členkou odbočky. Málokdy chybějí na Xaverově při ligovém utkání, zajíždějí i za ligou žen do Liberce, byli i na loňském přáteláčku s Bayernem ve Strakonicích. Jen je trochu mrzí, že poutač u xaverovského stadiónku více nezdůrazňuje, že se jedná o domácí prostředí v poslední době veleúspěšných slávistických fotbalistek!

  Vikingy vídáme pravidelně nejen na Setkáních slávistů, ale třeba i na bowlingových akcích Kolíňáků a dalších sportovně společenských akcích na odbočkách. Tradiční Vikingovské špekáčky, pořádané obvykle v srpnu, jsou pak vrcholem vlastní činnosti odbočky a zdaleka nejsou jen festivalem pojídání masitých lahůdek z osvědčeného zdroje z blízké Horní Libchavy. Jak už na různých fórech padlo, jedná se o poctivou práci českých řezníků, žádné „piliňáky“, s nimiž se můžeme setkat v některém ze supermarketů! Masíčko i špíček (jazykoví puritáni by spíše raději napsali „slaninka“ – ale dovede si někdo představit, jak by asi zněl název oblíbeného výrobku? Slaniňáček?). Je zajímavé, že se stále větší oblibě těší i vynikající klobásky, opékané vedle špekáčků.

Vikingové nalezli azyl pro tuto akci v rozsáhlém areálu místní Lokomotivy, kdysi přímo u nádraží, které je důležitým železničním uzlem, odkud se rozjíždějí vlaky na Mladou Boleslav, Rumburk, Liberec, Děčín a Lovosice. Letos bylo otevřeno nové nádraží o kousek blíže k centru města, takže neopakovatelnou vůni opékaných lahůdek asi cestující ucítí méně! Česká Lípa patřila spolu s dalšími městy v pohraničí k těm, které nám byly v roce 1938 ukradeny, i když zde žila díky průmyslu i železnici silná česká komunita, která třeba v roce 1927 založila první český klub! Znovuosídlení po osvobození tak vůbec nebylo problémem a vznikly dokonce dva významné kluby – Lokomotiva a klub, který se nazýval postupně Sokol, Spoza, SZ, Vagónka až po současný Arsenal. Zpočátku se vše odehrávalo na Lokomotivě, postupně byl postaven stadión U Ploučnice, kde se po několik sezón dokonce hrála i druhá nejvyšší soutěž! Uprostřed 90.let zde působil i Karel Jarolím, o 10 let dříve se miláčkem diváků stal po ukončení kariéry ve Slavii další slávista František Zlámal! Hlavně pro nedostatek financí se Česká Lípa propadla do krajského přeboru, letos se konečně probojovala do divize!  

Vikingové se mohou pochlubit dvěma s úspěchem zorganizovanými Setkáními slávistů! V roce 2006 dokonce na hlavním stadiónu, o 3 roky později pak v blízkých Zákupech! Vikingové si brzy získali řadu přátel, a tak ani letos třeba nechybělo trio nejčastějších hostí z ústředí ve složení Čapek – Dobiáš – Janáček; př. Vinař však sliboval další překvapení. Čekalo se, zda se podaří přilákat některou z fotbalistek, ale bohužel akce kolidovala s reprezentační přestávkou. Ale milovníci překvapení se přece jen dočkali. Krátce po zahájení se v areálu objevilo auto řízené př. Pomikalem a z něj vystupovali manželé Dlouhých z Bělé a v kufru auta se skrýval i mistrovský pohár, což ale také byla novinka! 17.června byla sice Česká Lípa zastávkou spanilé jízdy mistrovského poháru, o níž jsme také psali, tentokrát se však jednalo o pohár vybojovaný našimi ženami!!! Od př.Pomikala krásný čin, protože př. Dlouhý je stále takovým patronem a starším kamarádem Vikingů! Koncem června oslavil svoje 87.narozeniny a rozhodně nesedí kdesi v koutě s rukama v klíně. Jím vedené kroniky nebo bohaté vzpomínky na spanilé jízdy Evropou s krásnými fotografiemi musí být zážitkem pro každého. A vzpomínám si na jednu besedu v Bělé, kdy př. Dlouhý představil i hosty: „To jsou kluci z České Lípy a zakládají odbočku, tak jim musíme pomoci!“. Bylo to v době, kdy pohasínala sláva odbočky v Doksech, ale díky tomu měl a má Odbor přátel další významnou baštu v Máchově kraji i nadále!

Vikingovské špekáčky jsou i společenskou záležitostí, scházejí se i rodinní příslušníci. Jak kdosi pravil – ubývá chlapům vlasů a přibývá dětí. Převážně holčičky měly k dispozici malé přenosné bazénky, kde se vyráchaly do sytosti. To přítomní dva pejsci jen hledali stín, a když přišel povel k odjezdu, byli asi nejšťastnějšími tvory pod rozpáleným sluncem! To nemění nic na tom, že se letošní Špekáčky nadmíru vydařily! I když většina se raději držela rčení a pili do polopita a jedli do polosyta!

Šternberk – 5. srpna 2017

Historické město Šternberk, které se nachází pouhých 16 km od Olomouce  a pyšní se zejména majestátným hradem, velkolepou stavbou kostela Zvěstování P.Marie s přilehlým augustiniánským klášterem, morovým sloupem na náměstí, muzeem hodinářství i zbytky hradeb, byl po téměř celou dobu existence Odboru přátel Slavie baštou slávistů nejen z pod Nízkého Jeseníku. Slávisté měli možnost město a malebné okolí poznat v roce 2013 při Setkání slávistů, které se poprvé odehrálo na Moravě, aby pak na jeho úspěch navázali o dva roky bodří Moravané z Hodonína!

Při procházení Nádražní ulicí nešlo nenarazit na tzv. boudu – stánek s občerstvením a možnostmi posezení (Klub fandů fotbalu U slávisty), který se postupně stal místem setkávání početné obce šternberských slávistů. Šternberská odbočka je v jednom směru určitě specifická. Oficiálně má totiž odbočka podle evidence OP minimálně potřebný počet členů 5-6,  věrných slávistů se však schází mnohem, mnohem více! Rádi třeba pod hlavičkou odbočky pomáhají při populární motoristické akci Ecce homo mířící do vršků nad město, zejména při jeho gastronomické části, společně sledují i významné zápasy a vyrážejí i k zápasům Slavie především do okolí. Jistě se mnozí zeptají, v čem je tento rozpor. Jeden z hlavních důvodů hledejme v roce 1993. Šternberští se s poctivostí sobě vlastní připravovali na další ročník tehdy populárního Memoriálu Vlasty Kopeckého. Byli připraveni navázat na první úspěch této akce na Moravě, v roce 1990 ve Frenštátě, a zástupci sledovali i další úspěšný ročník v roce 1992 v Žirovnici, která leží na česko-moravském pomezí. Byli tak připraveni dokázat, že slávistická Morava žije a je červenobílým barvám oddána stejně jako jejich kolegové a přátelé v Čechách! Ale musíme si uvědomit, že po sloučení s fotbalovým oddílem v roce 1991 Odbor přátel prakticky neexistoval. A asi vyvrcholení nastalo právě v roce 1993. Nadšení z pana Korbela vrcholilo (o to větší šok nastal, když pak na podzim Slavii opustil) a odbočkovému hnutí právem vládla nejsilnější i nejagílnější odbočka v Lounech. Ta na jaře uspořádala na městských hřištích Slávistický den, který zahrnoval nejen fotbal, ale i další sporty oblíbené ve Slavii i v městě na Ohři, zejména volejbal a házenou. Den se nadmíru vydařil a některé tehdejší členy výboru napadlo – proč se plahočit kamsi na Moravu, když se i organizace Memoriálu úspěšně zhostí Lounští. Hovořit o naprosté necitlivosti by bylo nošením dříví do lesa. Memoriál se sice s úspěchem realizoval, ale jeho historie rokem 1993 žel skončila. Nikdo už nechtěl nosit kůži na trh a dopadnout jak Šternberští!

Z novější historie víme, že na Memoriály navazuje od roku 2001 Setkání slávistů, které bylo skromně založeno přáteli z Bělé pod Bezdězem a tradice trvá a dokonce se prohlubuje. To už OP vystupoval opět samostatně, o fotbal se stará v roce 1996 založená a.s. Přesně 20 let po nešťastné události se Šternberští pokusili požádat o pořádání Setkání, nakonec již i přes různé tlaky nebyla další blamáž připuštěna a křivda z roku 1993 byla aspoň částečně napravena.

Tradicí Šternberských se pak mj. staly oslavy zisku titulu. V roce 1996 to bylo na hlavním stadiónu ve městě, v letech 2008 a 2009 pak v areálku místních zahrádkářů a chovatelů a letos zvolili klubovnu místního auto-moto klubu Ecce homo a sešlo se 26 šternberských slávistů! Po přípitku sektem na oslavu titulu i na úspěch v evropských soutěžích následovala tradiční zábava, zpestřená lahůdkami z grilu, dostatkem nápojů i tradiční slávistickou tombolou! A na  závět si všichni připili na repete za rok, v něž všichni doufají!!!

Rovina u Kolína  – 6. srpna 2017

„Kolíne, Kolíne, stojíš v pěkné rovině!“ – snad každý z nás si tuto oblíbenou píseň zazpíval aspoň při povinné školní hodině zpěvu! A snad text také vedl před 7 roky kolínské slávisty při vymýšlení názvu pro originální cyklistickou akci,  jejíž 8.ročník se letos uskutečnil v netradiční neděli. Ale oslyšet pozvánku Vikingů na tradiční Špekáčky by určitě nebylo přátelským aktem!

Je nesporným faktem, že největší česká řeka je tak nějak páteří severní poloviny Čech. Přihopsá si to z rodných Krkonoš, zamíří si to na jih k oběma rivalským krajským městům, Hradci Králové a Pardubicím, za nimiž se otáčí víceméně na západ, aby pak za Mělníkem zamířila už definitivně „Tam na Sever“! Postupně přibírá vody Úpy, Orlice, Chrudimky, Cidliny, Jizery, Vltavy, Ohře, Bíliny, Ploučnice a Kamenice a řady menších říček, aby pak v nejnižším bodě ČR ve Hřensku opustila naši vlast a přes Sasko zamířila až ke svému ústí do Hamburku. A je jisté, že každý, komu Labe tak nějak přirostlo k srdci, by doporučil jiný úsek této pozoruhodné řeky. Milovníci Krkonoš by jistě připomněli Labe jako horskou bystřinu, poté, co se řeka zklidní a protéká rovinami, nabízí úrodná pole i lesy, jakož i řadu historických měst, Severočeši nedají dopustit na místa, kde si řeka doslova prorvala průtok Českým středohořím místy příhodně nazvanými Porta Bohemica, a připomenou i asi nejušlechtilejší nápoj, pro nějž zrají zlaté hrozny zejména kolem Žernosek a všechna ta krása pokračuje i dále v Sasku s nejsevernějšími vnicemi Evropy mezi Radebeulem, Míšní a Bad Diesbarem! 

Je toho k vidění po celém toku hodně a oblíbené jsou i plavby lodí (pokud je přiměřený stav vody, tedy ani málo, ani moc!) Ale postupně vznikly i četné cyklostezky a ty nejoblíbenější nacházíme právě v úseku mezi Kolínem a Nymburkem, na něž už poosmé zamířili slávisté díky akci kolínské odbočky! Projíždí se třeba poblíž slavníkovského hradiště na Libici, Poděbradům stále vévodí socha našeho posledního krále, který byl Čech – Jiříka z Poděbrad, pozornost si zasluhují i nymburské hradby. Celá trasa z Kolína do Nymburka a zpět měří kolem 65 km, ale ne všichni ji absolvují. Pomineme-li různé defekty, protože i při této vyjížďce platí heslo, že neštěstí nechodí po horách, ale po lidech (roviny nevyjímaje). Dalším specifikem je, že není povinností (nejen z důvodu defektů) absolvovat trasu celou, ale kdykoliv se připojit nebo naopak odpojit. A připočteme-li k tomu i pozdravení Marka Veselého s manželkou, kteří za  účastníky přijeli z Rožďalovic a chvíli s našimi „haťapky“ poseděli, je to důkazem, že se akce vžila a přirostla slávistům k srdci! Zbývá ještě vysvětlit slovo „haťapkové“. Kdysi byl v zemi české, moravskoslezské a slovenské velmi populární cyklistický Závod míru. A několik let byl trenérem národního mužstva slovenský trenér Kamil Haťapka. Nevím, zda to bylo dáno jeho trochu komicky znějícím jménem nebo jeho příšernou upovídaností, ale v té době byli cyklisté závodní i rekreační pro ostatní veřejnost „haťapkové“. 

Tím, že se počet účastníků pelotonu Roviny u Kolína měnil a střídala se i místa občerstvení, je celkový počet účastníků dán spíše odhadem. Ale napíšeme-li, že jich bylo kolem třiceti, chybu jistě neuděláme. Zapomenout nesmíme ani na přítomnost mistrovského poháru při akci. Zasloužili se o to Michal Býček spolu s Josefem Martincem z Ústí nad Orlicí z brandýské odbočky.  Byla tak všem dána možnost se s pohárem v Kolíně vyfotit, pohladit jej a potěžkat! A ti, kteří zrovna procházeli kolem, museli obdivovat, jak se všichni s pohárem fotografují (podrobnější líčení najdete na webu Kolínských, jakož i zmínku, že ti, kteří nejvíce ctí 3 základní barvy barevného spektra – modrou, žlutou, červenou, jen smutně pokukovali a záviděli. 

Bohatou fotodokumentaci i další podrobnosti k celé akci pak najdete na webu kolínské odbočky, kde př.  Janáček celou akci vylíčil s nadšením sobě vlastním!

Dobi

/článek nebyl redakčně upraven/

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *