Seriál letošních únorových výroček zakončili poslední únorové pondělí, 26.2.2018, slávisté z odbočky OP Příbram. Navázali tak na „smršť výroček ze začátku února, kdy bylo nutné vše stihnout do ZOH, které hlavně díky dvojnásobně zlaté Ester Ledecké skončily pro české reprezentanty příznivě. I proto bylo letošní výroční rokování Příbramských o dva týdny později, než bývalo obvyklé, kdy se dařilo sejít se ještě před zahájením jarní půlsezóny. Ale zimní olympiáda je jen jednou za 4 roky! Pokud někdo ale čekal, že posunutím termínu se už přesuneme do předjaří, hluboce se mýlil. Právě poslední dny února přepadla celou Evropu arktická zima, Čechy nevyjímaje. Ale jak by bylo možno parafrázovat jednu z dávnějších skladem oblíbených ústeckých Fešáků: „Ani mráz na slávisty neplatí!“ Útulný sál Hornické hospůdky Na Marii, který bývá tradičním místem slávistického rokování se zaplnil prakticky do posledního místečka, k čemuž přispěli i zástupci spřátelených odboček – plné auto přijelo z Klatov v čele s př.Junkem, jakož i z Tuchlovic, kam přesídlil věrný Příbramák Jirka Kraft, Žilováky pak reprezentoval Pavel Moulis s tatínkem. V krbu hořelo dřevo a přispívalo ke krásné atmosféře!
Výroční schůzi zahájil př. Martin Stránský přesně v plánovaných 16:30, přivítal hosty a seznámil přítomné s programem – pro „první poločas“ byl připraven tradiční program – výroční zpráva, zpráva o hospodaření a zpráva kontrolní komise. Hlavní referát přednesl předseda odbočky Jiří Kropáček. Nemohl začít jinak, než vzpomínkou na loňský jubilejní rok, kdy se na přípravách začalo pracovat hned od začátku roku. Oslavy 50 let nepřetržitého trvání v tomto smyslu nejstarší odbočky OP bylo třeba náležitě připravit, aby vše proběhlo na jedničku. To se také nadmíru podařilo. 22.dubna tak přijeli tradiční přátelé ze Žilova, Klatov i Tuchlovic, přivítali i další přátele odbočky, ať už to byl RNDr. Michal Dobiáš nebo manželka dlouholetého obětavého předsedy Ing. Miroslava Moudrého Libuška. Bylo to bohužel její poslední setkání v kruhu přátel, koncem roku po těžké nemoci před Vánocemi zemřela. Program probíhal již od rána, nejprve v klubovně kuželny Kovohutí. Po zahájení a slavnostním přípitku následovala vzpomínka na ty členy, kteří odešli na věky do příbramského slávistického nebíčka, aby pak následovala exkurze do provozů Kovohutí, kuželkářský turnaj i připomínka veselých historek z 50-letého dění na odbočce. Po odhalení znaku odbočky a slavnostním obědě následoval přesun do centra, kde středobodem byla určitě prohlídka rekonstruované perly nejen města a okolí, poutního místa Svatá Hora (zde hledejme i kořeny nadpisu tohoto článku, který připomínal poutní píseň při procesí „Radujte se, Příbramáci, neseme Vám buchty v ranci!“. Poté se po 343 Svatohorských krytých schodech přesunuli účastníci oslav do restaurace Šalanda, kde již čekal oblíbený harmonikář Pepa Janoušek a v dobrém rozpoložení byl krásný den takto ukončen.
Trochu jen zamrzely dvě věci. Svatý Petr se tou horší stránkou aprílového dne neprojevil jako slávista, ale s tím se vždy musí počítat aspoň od té doby, kdy jsme zjistili, že lidstvo poručit větru a dešti neumí. Ještě že šlo na Svaté Hoře vše kompenzovat výbornými oplatkami a horkou medovinou! Trochu smutnější museli být organizátoři při marném hledání sponzorů, kteří by pomohli zmírnit náklady na celou velkou akci. Pomohly jen Kovohutě cenami pro turnaj v kuželkách a firma Top gastro, která připravila pohoštění za přijatelnou cenu. Největší náklad znamenalo vstupné do národní kulturní památky Svatá Hora, nadějně vypadalo jednání s městem, zastupitelstvo však se potom při hlasování obrátilo zády, o jednání s církví ani nemluvě… Jan Hus měl zase jednou pravdu! Výbor Odboru přátel řešil svůj příspěvek k oslavám poskytnutím volných vstupenek na ligový zápas s Jabloncem a př.Moulis předal poté odbočce i památný obraz. Zapomenout však přitom nelze na přátele ze Žilova a Klatov, kteří přivezli chutný mok, který byl použit na přípitek. Došlo tak k tomu, že se akce pochopitelně dostala do tzv. červených čísel a bylo třeba sáhnout hluboko do nastřádaných aktiv a i někteří členové výboru odbočky i do vlastních kapes. Ale za zdar akce i propagaci Příbrami i zdejší odbočky to určitě stálo!
Unikátem jsou pravidelné schůzky výboru každé úterý, které jsou přístupné všem a v létě se konají Na Marii, ve zbylém období pak U Šaška. V tomto případě ještě přidejme smutnou zprávu o pracovním úrazu př.Kropáčka, takže většina schůzek se z důvodu jeho pracovní neschopnosti uskutečňovaly bez něj. Jako u každé dobře fungující odbočky není na zapřažení do káry zvané činnost odbočky sám a vyslovil tak dík hlavním spolutahounům – přátelům a přítelkyním Stránskému, hospodářce odbočky Ing.Kyselé, Falcníkové, Polívkovi a Heroldovi, předsedovi kontrolní komise, který má zároveň na starosti mužstvo na Setkání slávistů, což je rok od roku složitější zejména pro narůstající věk opor a pracovní zatížení. Ani loňský titul totiž neznamenal nápor zájemců o členství.
Z dalších akcí zmínil př.Kropáček březnovou Josefskou zábavu, žel i tam zájem trochu klesá. 20.května se 2 zástupci zúčastnili výstupu na Skalku nad Mníškem, kterou uspořádala nezisková organizace Donor, pečující o onkologicky nemocné děti, a mohli předat i drobné dárky dětem od odbočky. Tradicí bývalo i červnové opékání prasátka na oslavu titulu – vloni si situaci zjednodušili nakoupením již naporcovaného masa, prostor pro přípravu ochotně poskytl spolek Prokop. Příbramští nechyběli ani na velmi úspěšném loňském Setkání slávistů ve Strakonicích. Od pořadatelů dostali soudek místního piva Dudák, zúčastnili se i poznávacího programu, jehož hlavním bodem byla výborně připravená prohlídka města. Jen dějiště hledali hůře, naštěstí „narazili“ na dvojici místních mladíků, kteří slíbili, že vše ukáží, pokud je přiberou k cestě na stadión. Mělo to však háček. Jejich celková hmotnost byla kolem 3 metráků, a tak při příjezdu na stadión postižené auto, jedoucí spíše jen po dvou zadních kolech, připomínalo vzpínajícího se oře. Ale i to patří k zážitkům!
V září tentokrát vypustili tradiční Václavskou zábavu. Týden nato vyrazili k přátelům do Žilova, kteří slavili 10 let své činnosti! Byli přítomni i při tradičním vysazování mistrovské lipky. Alej pod Žilovem se vedle slivoní rozrostla o další lípu! Hezká byla i beseda s oblíbeným Frantou Dřížďalem a tiskovým mluvčím Michalem Býčkem. A při besedě se př.Kropáček setkal i s hlavní hvězdou večera, – s tehdejším trenérem Šilhavým a upozornil jej, že pokud se trenér setká se zástupci Příbrami, brzy skončí! Kdo by to byl býval tehdy tušil, že tato „tradice“ platí i nadále! Mikulášská zábava tradičně otevřela dveře do vánočního prosince, 10.prosince se uskutečnila i VVH celého OP. Žel se nepodařilo najít termín koordinace s ligovým zápasem, ale aspoň si mohli ti mimopražští, co byli pozváni na slavnostní zasedání k 125.výročí SK Slavia, tak spojit obě cesty. Za Příbram se zúčastnil př.Stránský s manželkou. Byl zvolen i nový výbor, Příbramští považují volbu př. MUDr.Janáčka za výborný krok a hned si vyměnili po blahopřání korespondenci. A konečně Příbramští zástupci nechyběli ani na letošní VVH Klatovských, která byla spojena i s přednáškou Univerzity Slavia (u článku líčícím tuto akci ze dne 7.února na webu je připojena i fotografi zástupců Příbrami)!
Krátce se zmiňme i o besedě, která mívá v Příbrami vždy bezvadný, kultivovaný průběh Žádný televizní Kotel nebo některá z předvolebních debat. Fundované dotazy, stejně jako i odpovědi obou protagonistů – GŘ Ing.Kroba i hráče Jana Bořila. Došlo i na vzpomínky na Bořilovu kariéru v Mladé Boleslavi, žižkovské Viktorce i nyní ve Slavii. Několik dotazů bylo i na výměnu trenérů, věřme, že povede jen ke konzolidaci a návratu na výsluní. Skepsi po porážce v Jihlavě vystřídala zpráva z Plzně, že i tito neporazitelní mohou se stejným soupeřem prohrát, a to dokonce doma! Zajímavý byl i názor Ing.Kroba na některé připomínky v diskusích na webu, aby v kádru měli silné zastoupení odchovanci. Argumentoval tím, že letošní příchod Buchy je první vlaštovkou po Součkovi. Hlavním důvodem byla i tristní situace v dorostech, vždyxť před 2 roky bojoval A-dorost zoufale o záchranu a v tehdy 20-členné lize jej udržela vlastně jen šťastná souhra náhod. Věřme, že trenér Beránek u mládeže je tou správnou volbou, on to s mladými vždy uměl a umí! Jistě tedy bude mezi slávisty postupně více a více spokojenosti, za svoji věrnost si to všichni zasloužíme!
Dobi
/článek nebyl redakčně upraven/
