S Listy po slávistických Čechách i sešívané Moravě

Aktualizovaný článek ze srpnových Červenobílých listů
Snad mi náš milý slávista Vladimír Čech promine, že jsem si tak trochu vypůjčil téma jeho oblíbeného rozhlasového putování. Ale vedly mě k tomu nejen vzpomínky snoubící se se současností, ale i nedávné vydání populární publikace „Červenobílá bojová síla“, kde je prostor věnován i odbočkám.

Z obsáhlého materiálu, který jsem, byv k tomu vyzván,  pečlivě připravil, nakonec autoři vybrali ty informace, které považovali za typické a podstatné, a tak se zdaleka nedostalo na vše. Přemýšlel jsem, jak vše doplnit, a naštěstí zde máme naše ČBL.
Jako vše na světě se mění, není tomu jinak ani u Slavie, slávistů a odboček. Často vše závisí na jednom či dvou tahounech, s jejichž odchodem vše mizí v zapomnění. Kdo si dnes třeba vzpomene na Uhlířské Janovice a př.Tvarohu či na Žirovnici s tandemem Dvořák-Tábor nebo na jejich přátele nejbližší ze vzdáleného Nového Města pod Smrkem vedené přáteli Bruským, Vokounem, Vaňhou či Fojtíkem?
Vezměme tedy vše pěkně popořádku. Stejně jak vznikl před 45 roky Odbor přátel zezdola, jen díky nadšení umělců i drobných lidiček se slávistickým srdcem, tak spontánně vznikaly i slávistické odbočky s vlastním kulturním, sportovním i společenským životem. V tom je asi Slavia unikátem nejen v Česku, ale možná i v celém světě. Ano i jinde vídáme fanoušky z blízkého či vzdálenějšího okolí sídla klubu. Není problémem napsat na klubovou vlajku Dynama Drážďany třeba Fanclub Pirna, do Splitu dorazit s nápisem Torcida Makarska nebo přidat ke znaku Bayernu i erb některého bavorského města. Zajištění svozu auty, vlaky i autobusy, to se také děje po celém světě. Ale pořádat vlastní akce – plesy, turnaje, souboje Slavia-Sparta nebo dohodnout společnou dovolenou na kole? Prosím Vás, vždyť jde o fotbal a fandění! Opravdu? Nežijí ale přátelé Slavie na odbočkách nějak lépe a bohatěji? Určitě ano! Začněme tak malé putování po českých a moravských krajích, kdy pro méně známá místa doplníme i podrobnější lokalizací..
Začněme v matičce Praze. Tam se nikdy (a asi právem) nedařilo sestavit odbočku v pravém slova smyslu, i když zde pokusy byly. Ale nesmíme opominout dvě odbočky: rekreační XI.FO-OP, která žije a dýchá pro Slavii, a to úspěšně i na hřišti v soutěžích rekreační kopané. Obrovský dík patří za neúnavnou organizační práci Zdeňku Ročňovi! Do mateřského lůna OP se letos na jaře vrátil i pražský Klub Přátel Fotbalové Slavie, kde především osoba paní Zikové je zárukou, že odbočka nebude jen formální a výrazně zpestří slávistický život fanoušků! Z historického hlediska však musíme zmínit i někdejší úspěšné odbočky založené na profesním základě, ať už to byli taxikáři či slávisté z Vinohradského divadla nebo slávisté z patronátních podniků – Energovodu, Nářadí či později IPS.
Nejvíce odboček bylo vždy ve středních Čechách. V současnosti to jsou (abecedně seřazené) odbočky Bělá pod Bezdězem, Běrunice (u Městce Králové), obnovená Dobříš, Hradištko (jižně od Prahy, poblíž Štěchovic), Kladno, Kolín, Libiš u Neratovic, Mladá Boleslav, Mělník, Mníšek pod Brdy, Nečín (s Příbramí a Dobříší tvoří směrem k Vltavě pomyslný trojúhelník), Opatovice I a Červené Janovice na Kutnohorsku, Příbram, Rožďalovice, Řevnice, Sudovo Hlavno (severně od Staré Boleslavi) a konečně „nováčci“ z Veleně. I středočeská mapa bývala bohatší – zmiňme především Poděbrady i s krásnými předvánočními posezeními, Čáslav s memoriálem Vlasty Kopeckého v roce 1972 a tahouny př.Tobiášem a ing.Žákem, Čerčany (memoriál v roce 1982), Dobrovice, Neratovice (tam byl memoriál v roce 1977), Senomaty u Rakovníka a již uváděné Uhlířské Janovice. Přidejme i Jesenici u Prahy či „Štajnerovy“Louňovice
Pomalu se přesuňme na jih Čech. V Jihočeském kraji dnes stále funguje odbočka v Prachaticích a nově založená odbočka v Božeticích u Milevska, která tak převzala štafetu od odbočky v Milevsku. Vzpomeňme i odbočky ve Strakonicích i snahy slávistů v Soběslavi, Českých Velenicích, v krajském městě  ČB či Jindřichově Hradci.
Západ Čech – to byly vždy především Rokycany s úspěšným Memoriálem v roce 1973, nezapomenutelným Karlem Grofem a tradičními zábavami na sídlišti U Karla. Po létech se odbočka obnovila díky př.Veselému, ale dnes je na Plzeňsku až dvojkou! Západním Čechám totiž vévodí Žilov, kde parta kolem přátel Ing.Tégla, Dünghübela a nově zvoleného člena výboru OP Moulise dokázala doslova zmobilizovat slávisty z celého Plzeňska a dnes patří mezi nejúspěšnější ve Slavii vůbec. K naší velké radosti se obnovila odbočka v Klatovech, bohužel zatím jen vzpomínky patří Domažlicím (na karnevalech vždy svérázně připomínávali nádherný chodský folklór), nedaleké Kdyni (zde jistě nezapomenou na jednu z posledních besed s brankářskou ikonou Františkem Pláničkou ve druhé polovině 80.let při ustavující schůzi) či Sušici (př.Skalovi už třeba nikdo „neodpáře“ desítky brigádnických hodin při zvelebování areálu v Edenu!). A třeba se opět rozhýbe slávistické dění v Přešticích, které bývaly chloubou slávistického Plzeňska, především díky př.Zimmermannovi!
Karlovarsko patří nejen mezi naše nejmenší kraje, ale vykazuje i nejnižší počet organizovaných slávistů. Léta bývala pojmem odbočka v Kraslicích díky př.Šindlerovi, marné byly pokusy o trvalejší organizování slávistů v Sokolově  a okolí. V počátcích byla odbočka v podkrušnohorském Jáchymově (měli zde i vlastní výkladní skříň), slávisticky se žilo i v Mariánských Lázních díky Ing.Sládkovi, který sem po odchodu do důchodu z Prahy přesídlil. A nějaký čásek byl na slávistické mapě i historický Horní Slavkov!
A jsme na českém Severu. Po celý život tvrdím, že Severočeši se právem řadí ke slávistům z nejvěrnějších a i svou činností se to snažím v rámci svých sil a možností dokázat. Chloubou Ústeckého kraje bývala 4 „L“ z povodí Ohře – Louny, Libochovice, Lovosice a Litoměřice. Královské a vinařské Litoměřice – to byl nejen úspěšný Memoriál v roce 1974, ale především osoba Quido Altmana, který dokázal třeba přitáhnout mezi litoměřické slávisty nezapomenutelného Martina Růžka při přestávce filmování Cirkusu Humberto v areálu litoměřického biskupství. Libochovice, město Jana Evangelisty Purkyně se časem nějak zadýchaly, ale letošní léto přineslo opět oživení a ani Louny už nejsou tím, čím kdysi byly – hlavním tahounům přibyla léta a zdědit pot a práci se nelíbí každému! Odbočka sice existuje, vyvíjí činnost, ale zcela autonomně, bez vážnějších kontaktů na OP či FK! A tak jedničkou mezi L-čtyřkou zůstávají Lovosice díky nádherným plesům a především př.Vaníčkovi a Bubancovi! Živě se rozvíjí odbočka v Chomutově a já jen lituji, že se v roce 1985 nepodařilo dotáhnout postup tehdejších VTŽ do ligy! To by býval zájem o fotbal v bráně do Krušných hor výraznější! Dík však patří těm, kteří slávistický život ve městě Kamencového jezera rozhýbali, což se třeba nepovedlo v sousedním Mostě.  Dobrá odbočka bývala i v Podbořanech a uvažovalo se po zdařilé besedě i o ustavení odbočky v elektrárně Tušimice! Agilní odbočka bývala i v krajském Ústí a nedalekém Děčíně, kde odbočka zanikla víceméně nedávno, po smrti organizátora př.Neumana (k Děčínsku připojme i kdysi aktivní Dolní Poustevnu). Ústí – to býval především př.ing.Jahoda a po jeho přesídlení do Prahy to šlo s odbočkou v krajském městě s kopce). Další odbočky bývaly i na Mostecku – Braňany zosobňoval př. Borský, který „na stará kolena“ přesídlil do Berouna, a př.Dlouhý, který po návratu z drsného severu, z Meziboří u Litvínova ,  se vrátil do Bělé, kde se zasloužil o věhlas jedné z nejslavnějších odboček v historii OP!
Liberecký kraj se po územní reorganizaci vrátil téměř do rozlohy, kterou měl před rokem 1960, a tak sem díky okresu Semily patří i města, která většinou řadíme k Čechám východním. Ale držme se teritoriálního scénáře a připomeňme tak odbočky v Lomnici nad Popelkou (sklářský umělec př.Ryba a odchovanec Jakub Diviš), Rovensko pod Troskami s unikátní zvonicí či Turnov, nově vzniklou Jilemnici či Semily! Ale baštou slávistů je především Českolipsko! Vikingové z Lípy jako organizátoři Setkání v roce 2006 i letos, Doksy i Cvikov! Vynikající odbočka bývala i na druhé straně Ještědu – v Českém Dubu, ale odchod př.Habekera znamenal utlumení činnosti v tomto kraji. Na závěr si ponechme frýdlantský výběžek a slogan př.Vokouna, který podtrhoval význam slávistů v tomto možná trochu neprávem pozapomínaném městečku na severu: „V Novém Městě každý vždycky žil a žije slávisticky!“ Karneval v nádherně vyzdobeném „Dělňáku!, následný dětský karneval, letní slávistická setkání, kouzelná příroda podhůří Jizerek, hlavně majestátného Smrku! Přátelství se Žirovnickými, zahrnutí do odbočky i nadšenců se sousední polské Leśne a hlavně se Sasíky ze Žitavska. A pak samostatná skupina slávistů v Krásném Lese. A vlastně celý Freundschaft slávistů s Chotěbuzí se rovněž zrodil zde! Ukončení činnosti odbočky tak trochu beru i na sebe, protože jsem nedokázal včas zabránit necitlivosti tehdejší sekretářky… Nevím, jak komu, ale mně Nové Město pod Smrkem na slávistické mapě obrovsky chybí! A věříte, že odbočka byla i v Jablonci nad Nisou? Stejně jako musíme zmínit nezapomenutelného prof. Šichana z Jablonného v Podještědí, který objížděl severočeské odbočky jako proslulí hrdinové z F.L.Věka v době, kdy být slávistou bylo pomalu otázkou studu a ponížení!
A pokračujme na Hradecko! Obnovením odbočky v Jičíně se stala oblast Českého ráje a okolí asi po středních Čechách nejhustší v Česku. Jičín – to je dnes Dr.Šolc! Nová Paka je nezapomenutelně zapsána 3 perfektními Memoriály v letech 1971, 1975 a 1976, Lázně Bělohrad pak 2 Setkáními v roce 2002 a 2008! Jmenovat pak ještě Ing.Rolfa a př.Šimůnka či Kyzlinka z Bělohradu nebo přátele Kuglera a Krause z Nové Paky je jen milou povinností! A nedávno přibyla i Libáň, nacházející se pouhých 9 km severně od Rožďalovic! Ale v hradeckém regionu najdeme i fungující Hronov i někdejší Broumov (málokdo zapomene nedělní dopoledne v 70.letech, kdy se zde ustavovala odbočka, aby pak př.Ryšánek vyzval delegaci OP, kde hvězdou byl nezapomenutelný Láda Ženíšek, abychom se přesunuli do blízkých příhraničních Janoviček a strávili tam překrásné odpoledne v jarní přírodě malebného Broumovska! A z minulosti připomeňme i Lovčice u Chlumce n.C., kde hlavním problémem po oficiálním zákazu odboček v r.1972 a tamní nutnosti jeho striktního dodržení bylo, jak naložit se zděděným oslíčkem. Zapomenout však nesmíme ani na Bernartice u Žacléře nebo nedaleké Radvanice. Slávisté- krkonošští chataři uvažovali i o ustavení odbočky ve Špindlerově Mlýně!
Pardubický kraj – to jsou především „dvojčata“  Brandýs nad Orlicí  a Česká Třebová. Brandejšťáci jsou určitě rekordmanem v počtu vlastních akcí – oni nejsou vlastně odbočkou, ale spíše takovou slávistickou rodinou! Třebovákům slouží ke cti zdařilé Setkání´2003 a dnes spíše navazují na aktivity Brandejšťáků. Snahy založit odbočky v nedaleké Luži či Vysokém Mýtě odjakživa nazývaného Kujebinou nebo v Chrudimi se žel plně nezdařily! A to už se přesouváme na česko-moravské pomezí. Svitavy patří historicky k Moravě, ale formálně jsou ještě v Pardubickém kraji. Tam žezlo drželi vždy Kuglerové – po tátovi převzal odbočku jeho syn! Větší počet slávistů jsme zaznamenávali i v Přelouči či Poličce
I kraj Vysočina má charakter česko-moravský, i když slávisty hledejme spíše na české straně! Hlinsko – to byly především první Memoriály na památku Vlasty Kopeckého, jehož start za internacionály v roce 1967 na zdejším stadiónku byl tragicky jeho posledním! Jeden čas výborně fungovala i odbočka v Okrouhlicích u Havlíčkova Brodu. Obrovským pojmem bývaly však dvě odbočky v jihozápadní části Vysočiny – Žirovnice a Kamenice nad Lipou! Perleťový pohár v Žirovnici je dodnes pojmem, ale jeho sláva již není taková, jako když zde rukou železnou i zlatou vládli přátelé Tábor a Dvořák! Předposlední Memoriál v roce 1992, stánkový prodej při Perleťáku i tradiční josefské zábavy – to byli Žirovničtí. A vynikajícími žáky byli i Kameničtí z města nad památnou lípou, nejčeštějším to z českých stromů, jež se dostala i do názvu města! A odbočce v Kamenici nad Lipou (i když je rodištěm sparťana Sivoka) už nikdo nevezme primát, že díky její odbočce a př.Hrbkovi poprvé dosáhla členská základna OP koncem 80.let 10 tisíc členů. V tomto případě možná můžeme zažehrat na listopadový převrat – ať se to líbí či ne, ale ve víru novinek, závanu obnovené svobody se tak trošku vytratil zájem o spolkovou činnost a pocítil to i OP! A v článku v ČBL nám vypadl Humpolec, za což se upřímně „hliníkům“ omlouvám! A nově přibyl okresní Pelhřimov!
A jsme již konečně (po zmínce o Svitavách) na slávisticky věrné Moravě! Dovede si někdo i představit, že odbočky byly i ve 3 největších moravských městech – Olomouci, Ostravě i Brně? Možná i tak trochu tím, že v česko-slovenské lize zbývalo na Moravu většinou jediné místečko a někdy ani to ne! To ale nijak nesnižuje zásluhy olomoucké osobnosti Dr.Hubáčka (v Olomouci žil i slavný internacionál Ota Nožíř!) či nezapomenutelného př.Mazoucha z Ostravy, jehož diskusní příspěvky na každé výročce byly oslavou krásné češtiny a slávistického člověčenství! A Brno? To byl především př.Kružík, neúnavný propagátor Slavie v moravské metropoli! A zapomenout nesmíme ani na sesterskou Moravskou Slavii neboli „Morendu“, která obnovila činnost v památném roce 1965, ale zdárný rozvoj hlavně ve fotbale časem ustrnul, i když jméno sestry Slavie z nejslavnějších nacházíme v jiných, hlavně tzv. malých sportech!
Jsou tady však odbočky žijící a Moravu ve slávistických srdcích propagující. Zmiňme třeba Blansko, kde se slávisté organizují odnepaměti. Především je zde př.Kniess. Jedním z pilířů jejich činnosti byla propagační skříňka, kterou město velmi necitlivě zrušilo. Naopak Znojmo je proslulé nejen vínem, okurkami a žluťoučkými plody broskvoní a meruněk, ale i slibně se rozvíjející odbočkou. Hanácký Prostějov a slávistická činnost může tak trochu připomínat nejen matematikům nejznámější křivku zvanou sinusoidu, ale slávisté zde jsou, žijí a pro Slavii dýchají! Šternberk – to jsou především Vavrušovi! Ve městě doslova přeplněném kulturními památkami, kdysi tak slavném výrobou „tikajících nesmyslů“, závody Ecce Homo po nádherných trasách do kopců Nízkého Jeseníku a výrazně se prezentujících slávistických stáncích při ní se slávisticky žije dodnes, což dokázala třeba loňská oslava titulu za přítomnosti Martina Vaniaka. Kroměříž – to je jedna z historických perel nejen Moravy! A především vysoce intelektuálně založená odbočka, kde převahu mají lékaři a další „otitulovaní“ a s nimi i stále aktivní sport úměrný jejich věčně mladému věku! A Valašsko? To je především Frenštát pod Radhoštěm! Členem odbočky je i olympijský vítěz Jiří Raška, který to dokázal i při Memoriálu v roce 1990 a symbolickou účastí v mužstvu Slavie. Frenštát, to je také populární slávistický valašský guláš a osoba př.Knězka, kterého vídáme na většině slávistických akcí. Promítneme-li si vzdálenost z Frenštátu k dění většiny akcí, nedovedu si představit takový klobouk, který bychom mohli důstojně smeknout!
I Morava bývala slávisticky mnohem bohatší. Já osobně nezapomenu emotivní vystoupení př.Rába z podjesenického Šumperka v roce 1973 na výročce OP, kdy to bylo se Slavií moc špatné a se slzami v očích prosil o nasazení všech sil, aby se Slavia zachránila! Stalo se a př.Ráb a nejen on se dočkal satisfakce. Slávistické odbočky čile žily i na jihovýchodě Moravy – ať už to byly Luhačovice či Uherské Hradiště, spojované se jmény př.Jánského a Chvilíčka! Bystřice pod Hostýnem – to byl především př.Lang. Zapomenout nesmíme ani na Hulín, právem díky populárnímu brankářovi „Bobby“ Zlámalovi nazývaný Zlámalův Hulín. Odbočky byly i v okolí Brna, ať už to byly Ivančice (vždyť i nejslavnější rodák Vladimír Menšík byl velkým slávistou!), Dolní Kounice, Slavkov či Újezd u Brna. A zapomenout nesmíme ani na zatím jedinou odbočku zahraniční – Honduras a př.Hodra.
Jsem si jist, že ve svém vzpomínání jsem na někoho zapomněl. Vycházel jsem totiž jen a jen ze své paměti, poznámek a starších Zpravodajů. OP Slavie míval vždy vynikající kartotéku, založenou péčí nezapomenutelné Olinky Zapletalové a zděděné dalšími generacemi v sekretariátu OP. Lidská hloupost však někdy přehluší i ty nejčistší snahy. Po sloučení OP s FO v roce 1991 přecházela celá SK Slavia pod elektronickou kartotéku a vyzváni jsme byli i my. Jako informatik jsem ji považoval za nedokonalou a sestavil i sofistikovanější vlastní databázi členů, kterou – po několika vylepšeních – používáme dodnes a v rámci dobré spolupráce jsem ji upravil a připravil i pro Fanklub. Což však neznamenalo, že se původní kartotéka nepřesune kamsi do archivu. Přišel však čas dovolených a ani př.Vácha ani já jsme nedokázali zabránit tomu, aby tehdejší sekretářka sl.Kaplanová neprovedla jeden z nejhorších činů v historii OP – z vlastní iniciativy provedla čistku v kanceláři OP a ještě se nám pochlubila, že celá historická kartotéka „vyletěla komínem“, když teď máme „ten počítač…“.Musel jsem tak spoléhat jen a jen na svoji paměť a ta je – jak známo – nedokonalá! Vím, že těžkou ranou bylo rozhodnutí normalizačního ČSTV v roce 1972 a útok s.Júlia Chvalného proti odbočkám, zejména proti těm slávistickým. Většinou jsme se nedali a našli filištínské kličky, jak organizace udržet a dále rozvíjet, ale někde to pod tlakem skutečností „zabalili“ a i tam hledejme výpadky historie. Snad se nám časem podaří – i za Vaší pomoci – tato fakta rozšířit a doplnit! Ještě jednou zdůrazňuji, že považuji za tragédii nesmyslný čin sl.Kaplanové – jinak bychom se více dověděli o odbočkách nebo jinak organizovaných skupinách (jak jsem vyčetl i z archivních Zpravodajů). Pomůžete nám?
A pokusili se aktuálně doplnit i současnou mapu odboček – máme místa, kde je větší počet členů, jen se dát dohromady a odbočku založit! Podle databáze členů tak jmenujme místa, kde je evidováno aspoň 5 členů a odbočka tam není. Stačí jen málo – obrátit se na sekretariát nebo kontaktovat přímo mne – rádi Vám poradíme! Jedná se zejména o Beroun, Čerčany, Hořovice, Hostouň, Jesenici, Rakovník, Sadskou , Slaný a Vlašim, České Budějovice a Písek, Horní Slavkov a K.Vary, Děčín a Roudnici, Liberec, Trutnov, Pardubice a Hodonín! Podobně je tomu i s fakty, nakolik se organizovali v minulosti slávisté v Suchdole nad Lužnicí, na severu v Lobendavě, či Liberci nebo na Moravě a ve Slezsku – v Havířově, Kojetíně, Krnově či Uherském Brodě!

Pro letní číslo Červenobílých listů 2009 připravil: RNDr.Michal Dobiáš