SEDMDESÁT LET OD NADLOUHO POSLEDNÍHO TITULU SLAVIE!

Psal se rok 1947, Evropa se pomalu vzpamatovávala z hrůz 2.světové války, napravovaly se nesmírné škody, v českém pohraničí se zabydlovali noví osídlenci po odsunutých sudetských Němcích a v drtivé většině hledali a našli i nový domov v podhůří Krušných hor, Jeseníků či Šumavy, ale i v obcích kousek od Plzně či Mělníka, kam až sahala protektorátní hranice. Zemi postihlo katastrofální sucho právem srovnávané s dnešními problémy po letošních májových  mrazech i vedrem i větrem vysoušené půdy. Ale život se vracel, aspoň, jak se zdálo, vracel do normálních kolejí. Byla obnovena i československá fotbalová liga, která se v ročníku 1945/46 ještě hrála ve 2 skupinách a ve finále Sparta zdolala Slavii 4:2 a 5:0. Ale zdálo se, že i nadále bude pokračovat pohyb kyvadla mezi 2 póly – Slavií i Spartou. Důkazem mohl být následující ročník 1946/47, kdy titul vyhrála Slavia před Spartou s jednobodovým náskokem, na jehož minimální výši se podepsaly i dvě prohry v derby 0:4 a 3:5! Připomeňme si tehdejší mistrovský kádr, kde řada jmen má co říci i dnešním fanouškům:

Kabíček, Němec – Luka, Kocourek, B.Říha – Trojan, Hampejs, Hanke, Buchta, Ipser – Holman, Vycpálek, A.Bradáč, Bican, Kopecký, Hemele, Pajkrt, Vlk, J.Žďárský.

Králem střelců byl samozřejmě J.Bican se 43 brankami, druhý Hönig z klubu Baťa Zlín nastřílel o 17 gólů méně! Je to již více než 70 let!

Kdo by byl tehdy tušil, že pohyb kyvadla Sparta – Slavia se již brzy zastaví. Další ročník 1947/48 vyhrála Sparta jen o skóre, při 27 bodech měla Slavia brankový poměr 64:39, vítězná Sparta 62:35! Vítězem jednokolové podzimní ligy 1948, kdy se však neuděloval titul a jen se vše srovnávalo na sovětský model jaro-podzim, byla ještě Slavia, ale pohled na kalendář ukazoval jediné – tradičním klubům jakož i vlastně celé zemi nastaly zvláště těsně po Únoru těžké časy! Tradiční kluby ztrácely svoje jméno, později i dresy, Slavia přišla i o stadión na Letné a navrch měly především celky vojenské a policejní. Hlavně pro Slavii nastala doba temna. Ale věrní fanoušci na rozhodujících místech dokázali nemožné – v roce 1956 při Velikonočním turnaji nastoupila Slavia (přesněji Dynamo) díky hrdinství manželů Sehnoutkových opět v sešívaných dresech, od rok1964 se díky mazanosti tehdejšího předsedy TJ Ing.Vrby navrátilo i jméno. Díky péči Odboru přátel se Slavia vrátila zpět od ligy (4 roky v nejvyšší soutěži mezi lety 1952 až 1965 chyběla) a hned se Spartou bojovala o titul. Ale tady nastupuje již příběh zloby sudího Fencla, mimochodem důstojníka armády a z titulu se radovala Dukla. Ani o 10 let později nebylo vše košer, ale tam už lze poukázat i na naivitu tehdejších bafuňářů a Slavia čekala na titul další roky. Přišly roky slabšího kádru i „cinklá jara“ a Slavia se dočkala až po 49 letech opět titulu! To už je však moderní historie, kterou většina zná… K titulu z roku 1996 přibyla pak dvojice titulů 2008 a 2009 a po osmi letech pak i ten letošní!

                                                                                                                                                                                                 Dobi

(článek nebyl redakčně upraven)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *