Když jsem prvně zaslechl o nápadu Strakonických, že chystají na léto novou akci pro slávisty, kdy se bude na kanoích a raftech sjíždět řeka Otava, bylo mi jasné, že to bude něco skvělého. Pravda, jedno je nápad, druhé může být provedení. Obojí však bylo na výtečnou. Strakoničtí by řekli: jak jinak! Zrodila se nová nádherná akce OP!
Již v pátek třináctého se sjelo do Dolního Poříčí na třicet slávistů. Prostor k stanování a zázemí k večerní akci nám poskytl předseda Miloš Sedláček, v tom místě chalupář. Takže ať domácí, nebo Slavia Fans Krkonoše či Kolín, všichni jsme mohli večer posedět u jídla, pití, ohně. Společně podiskutovat, zazpívat. Každý dle sil a chutě. Někteří až do čtyř do rána. Prý.
Od brzkého sobotního rána někteří pod vedením Miloše chystali snídani. Probuzení nás dalších bylo velmi příjemné – k uzenině, pečivu, smaženému vajíčku, horkému čaji. Někteří dali i ranní koupání v Otavě. Na osmou už jsme pak nasedli do objednaného autobusu. K dalším zúčastněným mířícím od Strakonic. Cílem byla Otava přímo pod nádherným hradem Rabí. Hlavní část akce se začínala, proběhlo focení nás, šedesáti účastníků. Vbrzku jsme předvedli první smělé i nesmělé nasedání do mnohdy nám neznámých dopravních prostředků pro pohyb na vodě. (Pro některé v horším případě i trochu ve vodě).
Někdy byly složitější první desítky metrů, jindy poslední kilometry. Kdo si nebyl jistý pádlem, stabilitou či tempem na začátku, každým dalším záběrem získával na rutině. 23 kilometrů leckoho vycvičí. A pokud se někdo úplně nekamarádil ani přibývajícím časem, pak možná přivítal chvíle pozvolného obhlížení jezů, ruční popotahování lodě, když se voda nedostávala, či jez nedovolil plynulý vodní balet po šikmé ploše. Nebo přišla vhod i vodácká zastávka v bistru v Hydčicích či Horažďovicích. Někdo přidal i jiné. Bylo třeba doplnit energii, tekutiny. Rukám nechat odpočinout, tělo na chvíli jinak složit a držet.
Krátká odpolední bouřka s čtvrthodinovou průtrží mračen prověřila odhodlání nás všech. Brzy veta po tom, opět kralovalo sluníčko a klidná řeka, spousta slávistů i jiných vodáků. Naše dresy a celkově slávistické oblečení budilo pozornost. Jeli jsme chvílemi spolu, chvílemi každý po svém. Čas nerozhodoval, o pořadí nešlo. Cesta byla cíl. Zážitek nás poháněl. Ale kdo dřív uzřel slávistickou vlajku v Dolním Poříčí, kdo dříve doplul „k Milošovi“, ten už jen zažíval časy hojnosti jídla, pití, hodování. Domácí hostitelé prostě excelovali: grilované kuřecí, vepřové, zelenina čerstvá i nakládaná. Hosté z tisku, ředitel nemocnice ve Strakonicích, starosta města Strakonic. Podvečer se začal rozjíždět ve velkém stylu a nebylo pochyb, že akce vrcholí!
Dalšími detaily: „kdo a do kolika“, „kolik padlo sudů,“ „kdo a co řekl“, už nepovím. Vím, že po pátku Miloš sháněl nové dostatečné zásoby. Vím, že nálada byla skvělá, navzdory vynaloženým silám na vodě. Počasí znovu nádherné. Jen my, od Kolína, museli domů. Na vině jsem byl já a moje nedělní pracovní povinnosti.
Zvědavcům mohu jen přidat, že v neděli mě bolelo celé tělo, na jedné ruce jsem měl mozol od pádla (ano, ruka neopracovaná a cukrová). Ale těšil mě pocit ze skvělého dnu mezi slávisty. Měl jsem radost, že i my všichni kolínští jsme si to užili. Viděl jsem spokojené tváře prakticky všech dalších. Trutnováků, domácích…. Vydařilo se to. Povedlo se to.
Skvělých akcí mezi námi slávisty je mnoho. Opravdu. Ale tato mimo jiné svou dvakrát podvečerně noční fázi – byla prostě ještě jiná. Intenzivnější.
Skvěle o své akci zapsali na svém webu sami strakoničtí. Vydařená je i fotogalerie.
viz zde https://opslaviastrakonice.cz/slavisticka-otava-fotogalerie-2018/
Přátelé z OP Strakonice – díky za skvělý nápad, za skvělou akci! Já osobně děkuji i za vřelé přivítání a celkově opravdu přátelskou akci se vším všudy. Vaše slávistické dílo se nadmíru daří! A slávistické splouvání řeky Otavy musí mít pokračování! Slávistická musí být Otava i v roce 2019!
– Michael Janáček –
