Slunečná první neděle měsíce října byla nejen dnem zaslouženého vítězství Slavie nad Olomoucí, kdy slávistická veřejnost mohla po pěti měsících a jednom dní (!!!) na vlastní oči sledovat vítězství svého klubu (výhry 3:2 a 3:1 nad Příbramí a 3:0 nad Bohemians se – jak známo – odehrály za zavřenými dveřmi Synot Tip Arény), ale také dnem, kdy byla oficiálně potvrzena informace o výměně hlavního trenéra a angažování Františka Straky, o níž se již před zápasem více než hlasitě šeptalo.
Podobně, jako tomu bylo v případě názoru pana Ivana Bicana, došlo opět k dalšímu rozdělení slávistické veřejnosti na ty chápající či tápající a na radikálnější odpůrce současného stavu. Je faktem, že slávisté patří po celou dobu své historie k těm, kteří za sportem nechtějí vidět jen byznys, ale hledají zde i ideály sportovní čistoty, obyčejného přátelství, zdravé hrdosti na straně jedné a upřímné skromnosti na straně druhé. Za těchto ideálů vlastně Slavia v roce 1892 v nelehkých dobách pro český národ a kulturu vznikla a zůstávala vždy svá v dobách slávy i beznaděje. I s těmito ideály vznikl a žije již 47 let odbor přátel, který je stále nejsilnějším organizovaným uskupením fanoušků nejen ve Slavii, a tak považujeme za svou povinnost se k některým aspektům vyjádřit. Každý z nás přijímal v posledních hodinách řadu telefonátů, zastavovali se sousedé, sledovali jsme jak umírněnější, tak i velmi kritická slova na jiných slávistických fórech i další kroky z toho vyplývající, mezi něž patří i žádost o uvolnění z funkce oblíbeného tiskového mluvčího Ondřeje Zlámala.
Celou situaci vidí podle našeho názoru slávistický fanoušek ve třech rovinách:
- 1. Rovina přístupu majitelů klubu:
Žijeme v době, kdy vše se točí kolem financí a kdo platí, rozhoduje! Je nepopíratelným faktem, že na jaře byla Slavia ve stavu klinické smrti, zoufale zadlužená, bez perspektivy, což se podařilo narovnat. A lze jen nostalgicky vzpomínat na doby, kdy rozhodovala či spolurozhodovala jakási rada starších, nejmoudřejší lidé, kteří přišli s největšími ideály. Mnozí třeba stále s úctou připomínají éru Borise Korbela, který do Slavie přišel, když byl na Spartě odmítnut, a přivedl s sebou i trenérskou ikonu Sparty, Václava Ježka a později angažoval i trenéra Jarabinského, který byl rovněž se Spartou historicky svázán. Přišla éra ENICu i neznámých, skrytých majitelů, za jejichž působení to postupně se Slavií šlo pořádně s kopce! Uveďme i fakt, že i v době před převratem zde byla éra patronátních podniků, a tak v případě Slavie se o stěžejních otázkách rozhodovalo nikoliv v Edenu, ale o stanici dál, na Kubánském náměstí, v prostorách, kde sídlil tehdejší IPS… To je jasný fakt, který však nijak nevylučuje názor, že vše by mělo probíhat s citem a úctou k historii i ideálům, za nichž klub vznikl a jimiž jeho veřejnost žije.
- 2. Rovina sportovní:
Angažován byl trenér, který ve své trenérské kariéře nedosáhl nějakých výrazných výsledků, i když nelze upřít několik jeho vystoupení v roli krizového manažera. A že Slavia v krizi je, o tom nikdo nepochybuje. Jde jen o to, jaké jsou vůastně záměry při jeho angažování.
- 3. Rovina vztahu klubu k fanouškům, citlivosti a úcty k tradicím:
Fotbal, jako nejmasověji sledovaný sport na světě, se hraje pro fanoušky a bez diváckého zázemí nemá vlastně cenu! Reakce, které ze stále široké slávistické veřejnosti vycházejí, toto i dokazují. Hovoří se o obrovské necitlivosti, o políčku, který ryzí slávistický fanoušek tímto rozhodnutím dostal. Nejde vůbec o to, že se ryzí klubismus vytratil i mezi hráči. Přiznejme si, jak se třeba z Karola Kisela, s rozpaky přijímaného „sparťana“, stal nakonec právem miláček našeho obecenstva. Další příklady bychom našli i v současných kádrech a realizačních týmech či zázemí obou klubů. Trenérovi Strakovi vytýkají naši fanoušci zvláště některé výroky z minulosti (slávistický tataráček, výzva k souboji na letenské pláni), sparťané naopak vytahují jeho kdysi netajený původ ze slávistické rodiny, kdy se z něj stal shodou okolností po přestupu po vojně kovaný sparťan, k jehož realizaci výraznou měrou přispěl již zmiňovaný trenér Ježek….
Jak se ukazuje, slávistická veřejnost chápe tento krok jako především velmi necitlivý a OP, kterému po celou dobu své historie záleželo na co nejsilnější obci slávistických fanoušků, vždy slušných, vždy oddaných, ale zatím vždy i chápajících, že ne všechny dny mohou být prosvíceny slunečním jasem, se tak právem obává, nakolik že tento krok znechutí a oddálí podstatnou část příznivců od klubu, který po celý živost považují za svůj, za součást svého života!
Výbor Fotbalového oddílu SK Slavia – odbor přátel