Odbor přátel na Františka Veselého nezapomněl

V den 1.výročí úmrtí legendárního Františka Veselého se sešla u jeho hrobu v Praze 5 skupinka příznivců a členů OP, aby položením květin uctila jeho věčnou památku, což dokumentují i přiložené obrázky.

Připomněli si všechny ty nádherné chvíle, které nám Franta připravoval svými úniky a bojovností ve Slavii, i jeho obrovský přínos reprezentaci. Tam mu ne vždy pšenka kvetla, jak bychom si přáli a jak by si býval zasloužil. Trenér Ježek spíše preferoval jeho jmenovce Bohumila ze Sparty a teprve po jeho aféře s odebranou, ale nezaplacenou košilí kdesi v obchoďáčku v Turecku přišla Frantova účast v národním mužstvu ke cti. A byl to on, který přihrávkami, gólem i penaltovým únikem byl asi rozhodujícím hráčem senzačního vítězství 4:1 v baráži o MS 1970 4.prosince 1969 s tehdy silným Maďarskem v Marseille. A podruhé se vyplatila sázka na jeho umění v prodloužení semifinálového zápasu ME 1976 na záhřebském Maksimiru, kdy byl u obou rozhodujících gólů s Nizozemím – při přihrávce Nehodovi a rozhodující brance z jeho kopačky.

Ani ve Slavii to vždy neměl jednoduché. Slavia (vlastně Dynamo) se potácela ,ezi první a druhou ligou a při nástupu na vojenskou službu došlo i na klauzuli možnosti přestupu do Dukly nikoliv jen na dobu prezenční služby, ale – jak se říkávalo – na furt! Výměnou za průměrné hráče béčka Dukly! A dalo to pak moc práce tehdejším obroditelům Slavie najít kličky v paragrafech, že se nejednalo o dohodu právoplatnou, ale jen určitou formu příslibu. Ale i nejeden nový trenér, který se pak ve Slavii objevil, považoval Frantu za již starého a neperspektivního, aby pak musel změnit názor, pokud se zrovna se zlou nepotázal a nemusel svoje nádobíčko balit pro neúspěchy sám.

Jednou však již byl odchod nebezpečně blízko – Příbram (v té době ještě Baník) již tehdy pošilhával po lize a Franta by se jí moc a moc hodil. Dokonce zde byla i nabídka na atraktivní dovolenou u moře. Nakonec naštěstí z možného přestupu sešlo a Franta opět válel v milovaném sešívaném dresu.

Shodou okolností je tu opět jméno Příbrami, ale ve zcela jiné roli. Loni hrála Slavia den po náhlém úmrtí Františka U Litavky dokonce s černými páskami, ale s nulovým bodovým ziskem a minimálním potvrzením úcty. Letošní výsledek ze zápasu hraného přesně v den 1.výročí Frantova úmrtí je opticky lepší, ale rozhodně nebyl důvod k jásotu a tím ani k hernímu připomenutí památky Františka Veselého!

Dobi + Jan Čapek

[nggallery id=92]