JAK POMOCI SOUČASNÉ SLAVII?
V současné době se Slavia potácí v blízkosti sestupových příček. Mužstvu se nedaří, nemá zažitý žádný styl hry, hraje chaoticky a na náhodu. V každém zápase lze spatřit maximálně jednu či dvě akce, které mají tzv. hlavu a patu, resp. které mají parametry, jež zdobily Slavii ještě před půldruhým rokem.
Mužstvo postrádá kostru, kolem které by se mohli do hry zapojit někteří talentovaní mladíci, kteří v našich mládežnických družstvech pravidelně vyrůstají a kteří, a to je nutno zdůraznit, nastupují pravidelně v reprezentačních týmech. A tam rozhodně nehrají druhé housle. Kdekdo se dnes v době nouze ptá, kam se všichni tito hráči poděli? Nuže kam? Byli ze Slavie prodáni za směšné částky do jiných klubů, zejména pak do Jablonce a Liberce a místo nich přišli jako posily hráči, kteří jejich kvalit většinou nedosahují a navíc z rozpočtu odčerpali nemalé částky, spojené tak či onak s jejich působením u nás.
S výše popsaným úzce souvisí otázka současného stavu klubové pokladny. Na jedné straně existuje dluh vůči společnosti ENIC a – jak se stále podrobněji dovídáme – i další dluhy, na druhé straně je jasné, že bez investice určitých prostředků nelze družstvo posílit. To je ovšem nezbytná podmínka k tomu, aby byl boj o záchranu v soutěži úspěšný. A při každém zbavování se hráčů je třeba vědět, že bez zkušených hráčů kolem sebe budou i ti sebetalentovanější hráči v ligových bojích takřka bez šance na úspěšné zapracování do mužstva a na další růst!
Cítíme, že je třeba sestavit tým lidí, kteří budou řídit záchranářské práce, a to na základě svých zkušeností, znalostí poměrů a prostředí, ale též struktury a vlastností hráčské základny, což je jedním z předpokladů dokonalého využití vlastního potenciálu. A ten rozhodně zanedbatelný není! A je větší, než o jaký se mohou opřít stejně ohrožené kluby. Tento tým musí dbát na dodržování přijatých opatření a to ve všech bodech bezpodmínečně. Pracovní tým musí stanovit dílčí úkoly, resp. kroky, jejichž splnění dovede tým k záchraně v nejvyšší soutěži. Musí do něj patřit trenéři, možná i vybraní bývalí hráči. Nejsme si jisti, že současný realizační tým se svými dosavadními zkušenostmi a znalostmi je zárukou naplnění potřebných kroků.
Zarazil nás fakt, že ačkoliv se původně hovořilo jako o prioritě o reorganizaci a zeštíhlení marketingového oddělení, kde i z hlediska víceméně laického pohledu cítíme výrazné rezervy, prioritně došlo ke zrušení skautingu kolem Dr.Cipra. Tento zkušený člověk a upřímný slávista zakotvil v srdcích snad každého pravověrného slávisty a pociťujeme, že jeho odchod je pro Slavii velkou ztrátou a je škoda, že se nenašla některá z nabízejících se variant jeho dalšího působení na poli sportovním, vyhledávacím či organizačním.
Při úvahách o složení hráčského kádru, který boje o udržení v lize podstoupí, je nutné vzít v úvahu reálné možnosti posílení kádru. Zvážit, nakolik máme představu o operacích, které by v co nejkratším čase a racionálně zlepšily finanční situaci klubu, čímž by byl vytvořen předpoklad k transakcím, pro řešení krize tolik potřebným (prodeje, nákupy, výměny). Pokud ovšem nebude jiné cesty, než vyjít zásadně z vlastních zdrojů, bude cesta k záchraně velmi složitá a není vyloučeno, že jarní boje nebudou už jen v rukou Slavie, nýbrž naše bytí či nebytí bude záviset na výsledcích ostatních, stejně ohrožených týmů.
A s tím úzce souvisí i otázka prodeje klubu movitému zájemci. Šlo by o řešení zřejmě nejlepší, neboť Slavie je v situaci, kdy pomoci může jen injekce finanční. Uvědomujeme si, kam až někteří odpovědní lidé klub dovedli, a to především rezignací na svou řídící a kontrolní roli, přehlížením či až bagatelizací problémů, podceňováním rostoucích nákladů a závazků na straně jedné a až maximalistickými odhady příjmů na straně druhé a zejména možná až nekritickým přeceňováním schopností jedněch zároveň s bezmeznou důvěrou v druhé. Viditelným příkladem se stal Karel Jarolím, na kterého tak byly delegovány pravomoci, které nemohl s úspěchem zvládat i při pramalé a nijak zvlášť zatěžující zodpovědnosti za učiněná rozhodnutí. To vše jakoby v intencích někdy skandovaného stupidního hesla „My jsme Slavie, vy nejste nic“, které bývá právem kritizováno jako netaktní a přehlíživé. A tak bylo jen otázkou času, kdy se tato chabá a nezajištěná konstrukce zhroutí. Vedení navíc zřejmě nedokázalo tuto blížící se krizi vůbec rozpoznat. Je tedy správné, aby tito šéfové i nadále lpěli na pokračování své někdejší vůdcovské role bez jakékoliv reflexe a zodpovědnosti? Lze předpokládat, že teď, se stejnými vlastníky a s jejich dostupnými disponibilními zdroji, dojde nejen ke škrtům, ale i ke smysluplným změnám, které nepoškodí sportovní hodnotu Slavie a které povedou k ekonomické stabilitě? Jen těžko! Proto, existuje-li reálná možnost „vybruslit“ ze současné krize prodejem, neváhejme!
V souvislosti se vším zmíněným a uvažovaným tak v poslední době alespoň oceňujeme vstřícnější komunikaci vůči fanouškům Slavie. I oni mají důležitý podíl na smysluplnosti existence klubu a určitě budou důležitým aspektem i v boji o záchranu v nejvyšší soutěži. Potřebují však k tomu možnost dostatečně opravdové identifikace s klubem. Nejen tradicí, osobním přesvědčením, ale i přístupem k informacím o jejich klubu. Kdy chtějí znát alespoň rámcově plány a záměry, jak co nejrychleji a nejefektněji z krize ven. Jaké jsou připravovány změny v kádru mužstva i v realizačním týmu. Cítí to jako nutné zejména nyní, kdy je prioritou vstup do jarní, rozhodující části tohoto ligového ročníku. S akcentem na opravdovost a důvěryhodnost, včasnou a argumentovanou eliminaci eventuálních zákulisních spekulací. Užívané moderní informační technologie jsou k tomu ideálním prostředkem. A jen jejich další rozvíjení a užití (v souladu se zmíněnými aspekty) může podpořit společný cíl – cítit a ctít Slavii jako opravdovou, vnitřně silnou, schopnou boje i v časech těžkých a nejtěžších.
V roce 1964 to byl Odbor přátel, který výrazně pomohl zachránit Slavii v ještě beznadějnější situaci. Dnešní poměry jsou trochu jiné než před 46 lety. Tehdy stačila sbírka, v Čechách snad největší od dob stavby Národního divadla, nezištnost umělců, šikovně zorganizované kulturní a společenské akce. Dnešní svět je bohužel hlavně finančně trochu jinde a i sebeobětavější příspěvky tohoto typu jsou žel jen kapkou v moři. To však neznamená, že bychom chtěli jen a jen přihlížet a tupě se rozčilovat, jak že to „oni“ špatně vedou. Máme v řadách našich příznivců tisíce nadšených obětavců, kteří s myšlenkou na milovanou Slavii usínají, probouzejí se a často se i místo spánku trápí nad jejím osudem, ale i šikovné podnikatele, odborníky, kteří mají nejednu bohatou zkušenost a užitečné styky a kontakty.
Semkněme se všichni v této složité době tak, jak tento národ dokáže v každé těžké chvíli, přemýšlejme, důvěřujme si a naučme se i nepodceňovat, ocenit a využít každý upřímný nápad a návrh.
Slavia je věčná! Ale někdy tomu musíme všichni tak trochu pomoci!
V Praze 1. prosince 2010
Výbor Fotbalového oddílu SK Slavia Praha – Odbor přátel