Fandí celá rodina

Fandění Slavii u nás v rodině má velice dlouhou tradici. Slavii fandil už můj praděda Josef, který jezdil za fotbalem ještě na Letnou. V té době za Slavii válel legendární útočník Pepo Bican.

Můj praděda už bohužel není mezi námi, ale moje prababička, které bude letos již krásných 94 let mi vyprávěla, jak ji děda kdysi dávno vzal poprvé, ale také naposledy na zápas. Praděda byl totiž trochu hlučnější a žádný špatný zákrok nezůstal bez hlasitého komentáře.  A touto generací to teprve všechno začalo.

Slavii začala fandit moje babička Marie a její bratr, kteří chodili se svým otcem  na  zápasy Slavie.  Moje babička je náruživou fanynkou doteď, chodíme spolu na autogramiády, občas i na nějaký zápas. Samozřejmě si nemohla nechat ujít slavnostní otevření nového stadionu v Edenu v květnu 2008. Na  nový stadion vstupovala s velkým dojetím.

Babička přenesla svoji lásku k Slávii na svoje dcery Marii a Moniku. A takto to postupně pohltilo nás všechny. Moje dva bratrance, mě a moji sestru a další členy naší rodiny. Můj strejda Petr jezdí s celou rodinou na různé zápasy po Evropě. Loni v srpnu absolvovali i ne až tak úplně bezpečnou cestu na zápas Evropské ligy do Bělehradu. Ale fanoušek je prostě fanoušek.

Asi v 7. třídě jsem se s jedním kamarádem vsadil, kdo nasbírá víc podpisů slávistických fanoušků. Babička oběhla celé široké příbuzenstvo, kde taky koluje v žilách slávistická krev a bylo vyhráno. Slavia nás prostě všechny spojuje. Po každém zápase si voláme a bouřlivě debatujeme.

Jsme prostě taková normální sešívaná rodinka.

no images were found

Mirek Hoštička