PRVNÍ ČERVNOVÝ VÍKEND VE ZNAMENÍ VÝZNAMNÝCH AKCÍ 2 ODBOČEK

Dětský den s opékáním špekáčků na závěr sezóny v Příbrami.

Další pětiboj Česká Třebová – Brandýs nad Orlicí

Přibudou Žatečtí

Stalo se už tradicí, že začátkem června se příbramští slávisté scházejí Na Marii (pro čtenáře neznalé příbramských reálií doplňme, že se jedná o jeden z areálů, který připomíná bohaté hornické tradice města po Svatou Horou, v dnešní městské části Březové Hory, s nímž bezprostředně sousedí i malý pozemek věrné členky této agilní odbočky, př.Milušky Falcníkové. Tradice víceméně vznikla po zisku titulu v roce 2007 a osvědčila se! Věrní slávisté přivedou své drahé polovičky a především potomky, pro něž je vždy připraveno nějaké to zpestřeníčko, a tak je to taková rodinná oslava přicházejícího léta a malého oddychu od chvil, kdy v týdenním programu je číslem jedna zápas Slavie!

Zatímco v letech 2007 a 2008 se po zisku titulu opékalo jako vyvrcholení úspěšného fotbalového roku selátko, byly poslední roky skromnější. Ale poté, co se opět v obchodní síti objevují vedle řetězcových „piliňáků“ pravé české špekáčky z rukou mistrů uzenářských (zmiňovali jsme to i po zdařilém nedělním odpoledni Vikingů z (České) Lípy, má i opékání špekáčků něco do sebe! Příbramští tvoří dobrou partu a projevilo se to i letos, kdy doslova hrozila pohroma v podobě deště, jak meteorologové (mimochodem – jsou při vší té technice předpovědi opravdu trefné, ptává se nejeden z nás) předpovídali vše možné, jen ne pěkné počasí!. Naštěstí se (opět) zmýlili a první večerní kapky dorazily na Březovky kolem deváté večerní a to již bylo vše zvládnuto! Příbramští si tak mohli zapsat další akci do bohaté kroniky odbočky, kdy se k nám zatím nedostala případná negace výroku, že Příbram se může pochlubit nejstarší odbočkou bez jakéhokoliv přerušení činnosti.

Následující sobota přinesla zprávy z východních Čech z jiného soudku. Téměř sousední odbočky z Brandýsa nad Orlicí a České Třebové pojí už dlouhá léta upřímné přátelství, které vrcholí nejen vzájemnými návštěvami na hlavních akcích, ale především tradičním pětibojem, který se přizpůsobuje momentálním možnostem, ale také trochu počasí (při jednom ročníku byly třeba středobodem pětiboje střelecké disciplíny, které bylo možno uspořádat pod střechou, kdy se venku střídaly lijáky s průtržemi mračen…. Letos k tomu naštěstí nedošlo, sobota přinesla sice chladnější počasí, ale tu a tam vykouklo i sluníčko, a tak vše proběhlo i z hlediska klimatického v plné parádě!

Kdo z Vás někdy projížděl Českou Třebovou, jistě potvrdí, že ve směru od Prahy přijde nejprve Dlouhá Třebová a po ní pak přichází Třebová Česká, která je také pěkně dlouhá. Akce Třebovských probíhaly často i v jednotlivých částech města železničářů, ať už šlo o Lhotku, Rybník nebo právě Parník, kde se také nachází v ulici Za vodou hezký tenisový areál, který byl dějištěm i letošního pětiboje. Pátral jsem, kde se vzalo pojmenování Parník, protože zmiňovaná voda, za níž se areál nachází, je něco mezi potokem a miniříčkou a pravý parník by se sem nevešel ani náhodou, natož aby těmito vodami plul!

Každý, kdo si vzpomene na velmi zdařilé Setkání odboček v roce 2003, které nedaleko odsud pořádali Třebováci za vydatné pomoci kamarádů z Brandýsa, potvrdí, že i po stránce gastronomické mají vše připraveno na jedničku. Vynikající steaky doplňovalo domácí sádlo se škvarky, k tomu pak tradiční český chléb, který už většinou na pultech obchodů větších měst aspoň já nenacházím. A bohatý výběr doplňovala nabídka všemožných nápojů z kantýny areálu.

Co to však vlastně pětiboj je? Sestaví se pro každou disciplínu pět dvojic a vzájemné duely se pak vyhodnocují pro celkové pořadí. Sportovní duch tu vládne na prvním místě, dokonce v případě, že někdo chybí, ochotně mu kamarádi z druhého města personálně vypomohou. Toto se dotklo i autora těchto řádků, který, ač kmenově Brandejšťák, vypomohl při střelně míčkem na koš Třebovským. Bohužel na rozdíl od tréninku nepříliš úspěšně, ale nikdo mě nepodezíral z nějaké sabotáže!

O jaké disciplíny se jedná? Jsou to takové, kde se může prostřídat každý. Dvě čistě sportovní – tenis a nohejbal (letos však jeho priority těžce zápasily s vůní dopékaného masíčka). Dvě pak spíše z kategorie „sranda-disciplín“. Jedná se o hod tenisovým míčkem na vysoko zavěšený odpadkový koš (viz obrázek). Každý, kdo si třeba někdy v životě zahrál opravdový basketbal, potvrdí, jak je to ošidné, když chybí deska za košem. A to se ještě toleruje případ, kdy míček vyskočí zevnitř z košíku, což se při basketu stát nemůže! Druhou disciplínou tohoto ražení je pak střelba na minibranku s malým otvorem v dolní části. Mimo soutěž jsem si to také vyzkoušel (a ne neúspěšně!),a tak mohu potvrdit –chce to cit v noze, žádnou petardu, pěkně po zemi! A nejúspěšnější byl borec, který do míče kopal nikoliv nártem nebo placírkou, ale přímo podrážkou!

A někde mezi je pak disciplína, která se pomalu přesouvá od mořských břehů i do našich zeměpisných šířek. Ti, kteří se „s koulemi“ poprvé setkali ve francouzském vydání, používají výrazu pétanque, milovníci Jadranu pak počeštěného a rovněž gramaticky uznávaného výrazu boča (z italského boccia nebo chorvatského boća!). Faktem je, že se jedná o disciplínu fyzicky nenáročnou, o to více je třeba soustředění, přesnosti a klidu!

Zbývá dodat výsledek celkového klání – 12:9 pro Brandýs, i když – jak jistě laskavý čtenář pochopil – nejsou tím nejdůležitějším! Kamarádi se pomalu rozjížděli ke svým domovům (převažovala jízdní kola, a tak většina Brandejšťáků využívala tohoto dopravního prostředku, i když doslova za rohem je zastávka linkového autobusu) a všichni hned spřádali plány na reprízu v příštím roce!

V sobotu 2.června se také sešli slávisté v hlavním městě českého chmele, v Žatci. Na blížícím se Setkání chtějí vystupovat již jako odbočka, a tak jedním z námětů přátelského posezení byly i plány na cestu do Plas a organizační záležitosti související se založením odbočky!

Dobi

no images were found