V pátek 29.10.2010 obdržel sekretariát OP smutnou zprávu z Ameriky: S hlubokým smutkem v srdci Vám oznamuji, ze dnes, 28.10.2010 v 19.25 hodin západoamerického času casu, zemřel po krátké těžké chorobě v Los Angeles můj manžel Břetislav Dolejší.
Za rodinu manželka Donna Dolejší a syn Břetislav
K upřímné soustrasti se v hluboké úctě připojuje i náš web a s ním jistě všichni slávisté. Vzhledem k tomu, že brankář Dolejší patřil mezi emigranty, nesmělo se o něm do roku 1989 prakticky vůbec psát, a tak mnoho fotbalových příznivců jej vůbec nemá v povědomí.
Odchovanec pardubického fotbalu spojoval počátek své fotbalové kariéry s pražským armádním ÚDA (pozdější Duklou), aby pak nejslavnější léta své kariéry strávil mezi tyčemi slávistické branky, do níž nastoupil poprvé na jaře 1957 a pak i díky němu se Slavia (vlastně Dynamo) pohybovala koncem 50.let v čelní skupině nejvyšší soutěže a on potvrzoval, že po většinu historie se Slavia mohla pyšnit vynikajícími brankáři. Byl vládcem velkého i malého vápna, věřil si i bez rukavic, věděl, jak zmenšit pravděpodobnost stoprocentní výhody penalty! Vyběhnutí, výskok, vyražení či naopak chycení balonu – to byly jeho domény!
S jeho jménem v reprezentační brance (18 startů) jsou spojeny dva významné okamžiky. V roce 1956 byl obrovskou oporou při senzačním vítězství Československa na brazilském Maracaná, kdy dokonce chytil i Djalma Santosovi penaltu – jistě i díky tomu byl prvním Čechem, který zabodoval v anketě o Zlatý míč, kdy skončil jedenadvacátý! Penaltu chytil i Pepi Bicanovi!
Druhým momentem pak byla účast na MS 1958 ve Švédsku, kde byl nepřekonatelnou překážkou i pro hráče obhájců titulu, mužstva SRN. Co nedokázali němečtí hráči, to zařídil anglický sudí Ellis, který tehdy jako branku uznal případ, kdy Břeťa i přes faul útočícího hráče zachytil míč snad půl metru před brankovou čarou. Němci pak vyrovnali na 2.2 a mužstvo Československa, které senzačně rozdrtilo i Argentinu 6:1, tím přesto bylo odsouzeno k opakovanému utkání se Severním Irskem, s nímž prohrálo nejen zápas ve skupině, ale i tehdy nařízenou baráž a z mistrovství tak odjížděli Češi a Slováci s oprávněným pocitem křivdy..
Stál v brance se lvíčkem na prsou i při památné výhře 4:2 v roce 1956 na budapešťském Népstadiónu, kdy čelil náporům tehdy nepřekonatelného maďarského mužstva (Puskás, Kocsis, Hidegkuti..), které se žel krátce nato po nezdařeném povstání a následném vpádu Rusů do země Balatonu, papriky, čabajek, uheráku a vynikajících vín zcela rozprchlo.. Zapsal se i mezi střelce branek ze hry. Jeho výkopy bývaly pověstné a především je zaznamenán jeho výkop při přáteláčku na anglickém Sunderlandu, kdy vstřelil vyrovnávací branku, kterou do té doby v hrdém Albionu nikdo neviděl…. A kdo že to byl sudím tohoto duelu? No přece nepřítel našeho fotbalu č.1 (Itale Collino, promiň!), sudí Ellis, který „upravil“ i debakl Argentiny na MS ve Švédsku vymyšlenou penaltou na „pouhých“ 1:6. I Ellis zřejmě uznával ono chamberlainovské „Malá, neznámá země“, ale gól v Sunderlandu uznat musel…
I když trvale zakotvil v USA. po roce 1989 se vracel i do své původní vlasti a vždy zavítal mezi slávistické druhy, naše internacionály. Naposledy jej někteří z nás viděli v červnu, kdy spolupoblahopřál k jubileu i Ing.Hlaváčkovi.
Zemřel ve věku 82 let. Čest jeho památce!
Může nás potěšit, že náš web byl tentokrát mezi slávistickými weby první a je nejrozsáhlejší, kdo nekrolog na památku pana brankáře Dolejšího zveřejnil a postupně jsme jej rozšířili o další fakta, a tak si dovolujeme naopak převzít pro naše čtenáře z ofi-webu jeho typický portrét v reprezentačním dresu! Ano, to byl Břetislav Dolejší!
A ještě představujeme jednu z posledních fotografií – z návštěvy Břetislava Dolejšího v novém Edenu, kterou pořídil náš obětavý spolupracovník, fotograf Pavel David.
[nggallery id=91]
Dobi