2:0 NA HROBY!

Historická sekce Odboru přátel má pro všechny milovníky sešívané historie dvě skvělé zprávy. V krátkém čase se podařilo objevit hned dva významné hroby.

První je hrob Jana Vaníka. „Vaníkova Slavia“ naháněla Železnou Spartu a podařilo se jí získat historicky první československý titul v roce 1925. Přestup Vaníka do sešívaného dresu způsobil nevídaný skandál. Aby ne, když se jednalo o kapitána našeho letenského rivala! Právě díky Vaníkovým volňáskům začal chodit na Spartu i mladý František Plánička. Osud tomu naštěstí chtěl, že oba skončili ve Slavii. Na hrob jsme byli upozorněni Pražskou správou hřbitovů, konkrétně paní Oplatkovou.


Druhým hrobem, který po dlouhém pátrání objevil přítel Tomáš Donner, patří zakladatelům a průkopníkům sešívané kopané – bratrům Hammerovým.

Karel Hammer, jako student akademického gymnázia, přeložil z angličtiny fotbalová pravidla. Angličtinu využil i ve službách Slavie. Díky němu přicestovalo do Prahy mužstvo Oxfordu a odstartovalo fotbalovou revoluci v českém sportu. Karel Hammer, jako místostarosta klubu, zajistil i start Southamptonu, takže pražské publikum mělo možnost poprvé uvidět „robinsonádu“.

Dr. techn. Ing. Karel Hammer, ministerský rada ministerstva dopravy a člen odboru Staroslávistů

Jeho bratr Zdeněk nastupoval v prvním mužstvu ještě pravidelněji. Kromě toho, že byl vynikající fotbalista, miloval i hudbu. Podle přítele Evžena Scheinherra tak přišel i ke své přezdívce „Marteau“. „Právě záliba v hudbě mohla s největší pravděpodobností za jeho přezdívku – v té době byl hodně známý houslový virtuos Henri Marteau (1874-1934). K tomu samozřejmě přispělo i to, že Marteau znamená kladivo.“

Lásku k hudbě zdědil i jeho syn Jan Hammer st. Vynikající jazzový muzikant a autor hitu „Docela všední den“. Za manželku měl nezapomenutelnou Vlastu Průchovou.

A to nejlepší nakonec. Narodil se jim syn Jan Hammer ml. V zámoří se proslavil např. znělkou k seriálu Miami Vice. Do srdcí českého národa se ale nesmazatelně zapsal hudbou k filmu Šíleně smutná princezna. A to mu v té době bylo kolem dvaceti let!

Hrobka Muzikových se nachází na Olšanech, část III, oddělení 3, číslo 76-77. (Z rodu Muzikových pochází matka Hammerů.) Jméno Dr. tech. Ing. Karla Hammera (1879-1943) je na hrobce napsáno dvakrát, a to na staré, na tři kusy rozlomené desce a na nové, která byla vytvořena někdy po roce 1955. Dále je na hrobce urna jeho bratra a fotbalisty MUDr. Zděnka Q. Hammera (1882-1929), jenž za Slavii odehrál hned několik utkání. Zemřel v Nýřanech a zpopelněn byl v Plzni. Urna je však, bohužel, prázdná. Zůstal jen vnější obal, který je pevně spojen s náhrobní deskou. Vnitřek byl patrně v devadesátých letech minulého století ukraden, prodán do sběru a ostatky někde vysypány. Další jejich bratr, JUDr. Ludvík Hammer (nar. 1878), ve hrobce rodiny Muzikových na Olšanech pohřben není. V mládí hrával také kopanou, ale na rozdíl od svých tří bratří ve Slavii patrně nepůsobil. Poslední bratr Bolča, Ing. Boleslav Hammer (1881-1913), český hokejový mušketýr, zemřel mladý, svobodný a bezdětný a byl dne 12. října 1913 pohřben na Malvazinkách. Hrob asi již zanikl.


Společně oba hroby navštívíme v rámci letošních Slávistických dušiček!

Miroslav Pomikal, vedoucí HSOP

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..