Možná, že si zvláště starší čtenáři vzpomenou na senzaci, kterou vzbudilo vyjití knížky Alexandra Solženicyna, Jeden den Ivana Děnisoviče, kde formou spojení do jednoho dne popsal dlouholetá utrpení vězňů v nechvalně proslulém stalinském gulagu. Tento námět mě napadl při čtení líčení zážitků Pavla Moulise, člena výboru OP a významného činovníka odbočky OP Žilov i charitativní organizace Donor.
Ani v nejmenším bych si nedovolil srovnávat nepředstavitelné utrpení vězňů svědomí v gulazích s trably, které slávistický fanoušek prožívá ve druhé polovině roku 2013, ale stejně jako se tehdejší vězňové dokázali radovat ze sebemenší maličkosti, byla středa 25.září 2013, den 100.výročí narození fenomenálního fotbalisty Josefa Bicana, nezapomenutelným dnem pro Pavla Moulise a jistě nejen pro něj!
Já jsem 25.září 2013 prožil úžasný den. Nejprve jsem byl společně se zástupci OP, přáteli Jindřichem Riesnerem a Petrem Vršeckým přítomen při vzpomínkovém ceremoniálu Slavie u hrobu Pepi Bicana na Vyšehradě. Pan Jan Kačer přednesl na Pepiho krásnou oslavnou řeč, kterou olemovala zvonkohra, trubači, zapálené svíčky, Standa Vlček společně s Vláďou Šmicerem a panem Andrejkovičem položili za Slavii na Pepiho hrob věnec a květiny! I přítomnost dalších bývalých hráčů SKS a různých novinářů včetně Ondřeje Zlámala, hodnotím v rámci možností a dané situace okolo Slavie velice kladně. Tady musíme poděkovat zejména Soně Nouzákové a Michaele Schejbalové za jejich aktivní účast. Jediné, co mě trochu zarazilo, byla nepřítomnost zástupců nejužšího vedení a.s.
Shodou náhod jsem se poté poprvé v životě dostal na trénink našeho A – mužstva. Pan Koubek to vzal jistě za správný konec, dobře se mi jevili oba nováčci v dresu, jak Neves, tak i Mario Lička. Celkově se mi nezdálo, že by byl přístup hráčů špatný, věřil jsem, že se snad dá do pořádku, do derby i Tomáš Mičola, který jen vyklusával s kondičním trenérem. Navíc na konci proběhlo krátké setkání hráčů se zástupci Tribuny Sever, a tak snad bude minimálně při derby z obou stran vše v pořádku.
Co jsem tak slyšel, tak vládne nejmenší spokojenost s Feninovým přístupem a jeho chováním na hřišti, v tom určitě nejsou přítomní slávisté sami.
Dalším bodem mého programu byla moje účast na křtu knihy Martina Vaniaka a Zdeňka Pavlise Čaroděj, který se konal ve Fanshopu. Byla to tradičně dobře připravená akce, Míra Pomikal a spol. se opravdu činili. Samotný křest i autogramiáda byly naprosto v pohodě, navíc mně mile překvapil prodej a počet účastníků akce! Přišlo více než padesát lidí, což není v dnešní době málo! Knihu jsem si samozřejmě koupil.
Pak už následovala, jako třešnička na pomyslném dortu, večerní Univerzita Slavie k 100. výročí narození Josefa ,, Pepi“ Bicana. I já za sebe děkuji, byl to skvělý večer.. Univerzita je jedinečná, způsob vedení přednášek jednotlivých profesorů, diskuze na dané téma či moderování celého večera nemají žádnou chybu, navíc tématem byl Pepi Bican, k tomu není co dodat. Myslím si, že to bylo více než důstojné připomenutí a vzpomínka na tohoto velkého hráče a člověka, největší z legend našeho sešívaného klubu. Vážím si toho, že jsem mohl být v takové chvíli přítomen! Přátelé, děkuji Vám!
Co Vám mám ještě vyprávět, prožil jsem naprosto úžasný den, který mě dostal z letargie a navíc i vcelku dobře naladil na nadcházející sobotní derby. Věděli jsme, že jdeme společně s dětmi, rodiči a Donorem, že nás Donoráků bude nejméně šedesát! A že půjdeme s husitským „Hrr na ně!!“
SLAVIA NAVŽDY!!!
Připravil: Dobi