BLOG: BUNDESLIGA ZAHÁJÍ O 5 TÝDNŮ POZDĚJI NEŽ NAŠE HET LIGA!  „EVROPSKÉ“ VZPOMÍNKY SE PŘESTO VYBAVUJÍ UŽ NYNÍ!

            Ať se to komu líbí nebo ne, musíme při úvahách o možných soupeřích v evropských soutěžích myslet i na naše západní sousedy. Jejich nejvyšší soutěž se nazývá Bundesliga (BL, spolková liga) a v jedné skupině se hrají i soutěže o stupeň a dva stupně nižší, tady II. a III. Bundesliga. Až čtvrtá úroveň sestává z více skupin a soutěže se nazývají Regionalliga. Ta má v současnosti 5 skupin, následují pak už amatérské zemské ligy. Velmi přehledně o všem informuje web www.kicker.dea nevím, jak kdo, ale já jsem jeho častým návštěvníkem, a to hlavně ze dvou důvodů Jednak kvůli vzpomínkám na různé přátele, kteří jsou vášnivými fanoušky svých klubů, jednak i z důvodů historických vzpomínek na naše cesty a duely naší Slavie s některými kluby. Přitom mj. hledání, jak si dnes někteří soupeři třeba po 20 či více letech vlastně vedou. A nic na tom nemění výsledky letošního MS v Rusku, kde Němci dopadli snad ještě hůře než legendární sedláci u Chlumce nad Cidlinou!

            Pravidelné soutěže v SRN skončily letos o 2 týdny dříve než naše I. a II.liga, což bylo dáno jednak účastí Německa na nadcházejícím MS, jehož se SRN na rozdíl od našich takéfotbalistů aspoň zúčastnila, ale mimo jiné i kvůli určité nadstavbě všech soutěží. Uveďme ještě, že I. a II.BL má 18 účastníků, III.BL dokonce 20. A systém je společný a jasný – poslední dvě mužstva sestupují do nižší soutěže, odkud první dvě mužstva přímo postupují. Ale to není vše. Třetí mužstvo v nižší soutěži čeká ještě baráž (zde nazývaná Relegation) s třetím celkem odspodu ze soutěže vyšší o poslední místo ve vyšší soutěži. Baráž čeká i vítěze regionálních lig o 3 volná místa po sestupujících celcích z III.BL. Dodejme ještě, že podle současných koeficientů vysílá DFB (tedy Německý fotbalový svaz) 4 mužstva do systému LM (suverénní Bayern Mnichov, FC Schalke 04, TSG Hoffenheim a Borussii Dortmund), do systému EL pak Bayer Leverkusen a jediný celek z bývalé NDR (byť klub uměle vytvořený) z Lipska – Rasenballsport Leipzig, doslova: míčový sport na trávníku, aby odůvodnili zkratku RB….); v největším saském městě oblibu ale neztrácejí tradiční kluby – Lok a Chemie, žel jen v regionálních soutěžích

            Tak. A nyní se konečně můžeme vrhnout na historii našich „evropských“ zápasů s německými kluby v oficiálních soutěžích v Evropě. Populárního STEP se Němci mezi válkami nezúčastňovali a evropské soutěže – tehdejší PMEZ a PVP se rozjely až v polovině 50.let, kdy Slavia, vlastně Dynamo nemělo na ně ani pomyšlení… Souběžně vznikla v počátku i soutěž mimo UEFA – Veletržní pohár či Pohár veletržních měst. Třeba z někdejší NDR měla nárok Lok Lipsko, od nás Brno, jehož výkonnost byla hodně nízko a výsledky tomu odpovídaly. Pak se ale podařilo prosadit, že i Praha je veletržním městem (zda to bylo díky později vyhořelému Veletržnímu paláci či blízkému Výstavišti, které nikdo nenazval jinak než jako Fučíkárna, nebo se třeba podařilo prosadit jakousi výstavu králíků a slepic jako veletrh; to už dnes není rozhodující), a tak i Slavia měla možnost účasti v sezónách 1967/68 a 1968/69 v tomto poháru, který pak UEFA převzala pod svoje křídla a časem jej přejmenovala a řídila jako Pohár UEFA! A převzala i výsledky!

Slavia se jako vítěz Českého poháru a poražený finalista Československého poháru od Slovanu Bratislava, který byl zároveň i mistrem ČSSR, podle tehdejších pravidel probojovala do PVP a po dlouhá léta jsem žil v domnění, že to byl první start Slavie v oficiálních poválečných evropských soutěžích (sláva STEP přirozeně upadala, až nakonec zanikl…). Jaké bylo pak (asi nejen moje) překvapení, když jsem našel ve statistikách oba ročníky 1967-69 již jako start Slavie v Evropě! Ale jak zpívali V+W „Nikdo nic nikdy nemá míti za definitivní!“ (platilo to i pro evropské soutěže, kdy se časem sloučil PVP s Pohárem UEFA a z PMEZ se stala LM a z Poháru UEFA EL!

            No, a po tomto obsáhlém úvodu se konečně vrhněme do jednotlivých ročníků oficiálních evropských soutěží. Na začátek však učiňme jednu výjimku. V 70. a 80.letech byla velmi populární soutěží letní Interpohár. Pro kluby to byla úleva, nemusely shánět kvalitnější zahraniční soupeře. A pro fanoušky se občas objevila možnost za svým mužstvem někam vyjet, i když rádius by jen dost omezený. O západoněmeckém Braunschweigu jsme si mohli nechat jen zdát. Ale slušná parta se vydala vlakem do Varšavy na zápas s místní Legií, vrcholem pak byl pak duel s klubem Wismut Aue z NDR. Toto malé městečko v Krušných horách, jen kousek od našich Potůčků si vždy vedlo fotbalově báječně a pokračuje v tom i dnes. Pořadatelská komise Slavie vypravila několik autobusů, jely i ženy, které viděly třeba fotbal poprvé, o to více je lákaly prodejny obuvi nebo řeznictví, kde prodávali proslulý métský salám .“ Mettwurst“. A znalci si  vezli i lahvinku tehdy populárního nápoje Halb und Halb (půl a půl)! Byl jsem tehdy šéfem celé kolony a přesvědčoval všechny, že přechod na „Šebíku“ (Reizenhain-Hora sv.Šebestiána) je to nejhorší, co by nás mohlo postihnout. Byla tam celnická škola NDR… Jeli jsme pak zajížďkou přes Boží Dar a vše v pohodě provezli.. Tato invaze slávistů byla na dlouhou dobu poslední, mnozí si pamatují i výsledky (doma2:0, venku 2:4). Aue si udrželo svou úroveň i po sjednocení a spolu s Dynamem Drážďany a Unionem Berlin se drží v II.BL pod názvem Erzgebirge Aue (Krušné hory Aue). Letos se obě saská mužstva dlouho bála o zachování soutěže a pro Aue byla málem tragická 86.minuta v Darmstadtu, kdy domácí zlomili stav na 1:0 a poslali tak Krušnohorce na 16.místo, tedy do baráže. Jejich soupeřem byl klub z Karlsruhe, který používá zkratku KSC, která je i v bílém na jejich modrém znaku. Nevím, jak kdo ten souboj sledoval, ale věřím, že většina by jistě držela palce Krušnohorcům už i kvůli jménu soupeře… Erzgebirghe Aue si poradilo s KSC a po výsledcích 0:0 a 3:1 se zachránilo! Navíc do II.BL postupuje mj. i vítěz III.BL 1.FC Magdeburg a posílil tak enderáckou minikomunitu ve II.BL!

            Tak a teď už konečně k evropským soutěžím a dnešnímu postavení našich soupeřů. Doslova osudovým nám byl HSV Hamburg, repprezentant města, kde naše milé Labe definitivně opouští pevninu a vlévá se dlouhým ústím do Severního moře. V onom ročníku Veletržního poháru v sezóně 1968/69 Slavia prohrála v Hamburku 1:4 a výhra doma 3:1 na postup nestačila. Po dlouhých, téměř 40 letech vymyslela UEFA model, kdy se sestavily skupiny po 5 účastnících a každé družstvo hrálo dva zápasy doma a dva venku. Slavia v roce 2005 naštěstí „chytla“ doma CSKA Sofia a vyhrála 4:2 a přidala pak bod za 2:2 z norského Stavangeru s Vikngy. Na poslední kolo pak jela do Hamburku a nesměla prohrát o více než dva góly. Náš tehdejší brankář Kozáčik ale zavinil penaltu a byl vyloučen, nahradil jej Slovinec Šeliga a ve svém nejparádnějším zápase udržel stav 0:2 a tím i postup! Škoda, že nezůstal déle!. Zmiňme ještě událost, kdy u jednoho z četných autobusů našich fanoušků upadl jeden Hamburčan a byl v ohrožení života. Naštěstí se to stalo poblíž busu Rožďalovických, ti poskytli první pomoc a človíčka zachránili. Takže přes porážku dvojnásobný úspěch Slavie a slávistů! Třetí souboj Slavie v 5-členné skupině Poháru UEFA následoval pak v roce 2008, Slavia skončila ve skupině poslední se 2 body (s Ajaxem 2:2 a v Žilině 0:0), s Hamburjem prohrála 0:2… A současný Hamburk? Sestupuje ze 17. místa KSV s pouhými 31 body!  Vráťme-li se ještě k Veletržnímu poháru. V sezóně 1967/68 Slavia prohrála s 1.FC Köln v Kolíně nad Rýnem 0:2, doma pak uhrála jen hubenou remízu 2:2. A „veletržní“ 1.FC Köln v BL? Skončil poslední, na 18.místě s ještě tragičtějšími 22 body!

            Do „klasických“ evropských pohárových soutěží se Slavia poprvé probojovala v roce 1974, jak jsme si uvedli výše.. Tisk tehdy toto psal – poprvé a jistě ne naposledy (to ještě nikdo nic netušil o započítání i Veletržního poháru..). Slavia získala rok předtím významného patrona – Inženýrské a průmyslové stavby (IPS) a jedním z kroků bylo vybudování umělého osvětlení! Prostě nějak i ta „dřevěnka“ omládla. Los se zdál být přijatelný- vítěz poháru tehdejší NDR – mužstvo Carl Zeiss Jenaze známého univerzitního města v Durynsku, které proslavila i vynikající optika. Los přivítali i naši fanoušci, protože NDR byla asi nejvýhodnějším cílem pro vycestování bez větších formalit, a tak vedle spousty individuálů vypravila pořadatelská komise 5 autobusů! Střed města byl na chvíli český, slávistický. Najít volné místečko v některé hospůdce bylo velmi těžké, naše parta tehdy našla kuřecí gril s výčepem a mezi pozoruhodnosti patřilo i to, že měli k dispozici jen 3 půllitry, jinak jen čtvrtlitrové skleničky, z nichž byli Dederoni pivo zvyklí pít. S úsměvem jsme pak vyprávěli, že jsme pili jak pauzírovaný mariáš, jeden holt měl vždy jen to trochu větší štamprle! Slavia si vezla z Prahy hubený náskok 1:0, brzy pak bylo srovnáno, i tehdy ta produktivita byla mizerná! Prodlužovalo se a došlo na penalty, jednu neproměnil i  Franta Veselý a „optici“ se nemýlili a postoupili! Jena letos obsadila ve III.BL jako letošní nováček slušné 11.místo s 52 body. Slavia tak vypadla hned po prvním dvojzápase a podobné to bylo i v dalších ročnících! V roce 1976 byl naším osudem Akademik Sofia, 1977 Standard Lutych, 1985 a 1992 skotské celky St.Mirren a Hearts of Midlothian a konečně v roce 1993 i OFI Kréta! Smutná „tradice“ vypadávání v 1.kole byla poprvé narušena v roce 1994, kdy Slavia nejprve vyřadila irský Cork City, ale pak ztroskotala na AIK Stockholm (venku 0:0, doma 2:2).

A pak už přišel ročník „spanilých jízd Evropou“ v sezóně 1995/96, kdy se Slavia probojovala až do semifinále Poháru UEFA a navíc i po 49 letech jsme slavili titul! Po zahřívacím 1.kole se Štýrským Hradcem (Sturm Graz) nás los poslal 12.9.1995 do Freiburgu im Breisgau, na což mnozí z nás vzpomínají jako na nejkrásnější zájezd, od kterého nic nečekali, ale viděli hodně. Zajímavé už bylo přistání na letišti, které je společné pro francouzské Mylhúzy, švýcarskou Basilej a německý Freiburg, který je určitě perlou ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko! Obklopen lesy blízkého Schwarzwaldu, kam jsme vyjeli romantickým vláčkem „Pekelným údolím – Höllental“ až do výšky 1000 m, k jezeru Tittisee, kde jednotlivé domy se změnily v prodejny všech těch nádherných nástěnných hodin – kukaček, kterým se i u nás říkává švarcvaldky! Vesměs příjemní lidé, přátelské prostředí i na stadióně (Freiburg teprve pomalu šplhal na výsluní). A dojala mě i jejich klubová hymna, jejíž text promítali na obrazovce – žádně „Německo nade vše“ ale jakási švarcvaldská obdoba našeho Kde domov můj i s podobně melancholickou melodií. A navíc Slavia vyhrála 2:1. Odveta 26.září už nebyla tak komfortní, pilíř naší obrany Honza Suchopárek statečně nastoupil se poraněným nártem. Slavia s vypětím všech sil udržela remízu 0:0 a čekalo ji pak nádherné švýcarské italofonní Lugano! Ale Freiburg si získal snad každého! Freiburg letos skončil na posledním nesestupovém, 15.místě I.BL se 36 body.

V roce 1998 jsme si znalosti němčiny mohl oprášit hned dvakrát. V PVP Slavia postoupila do jarní části, kde 5.3. a 19.3. nasazila na VfB Stuttgart, Po domácí remíze 1:1 podlehla Slavia v metropoli Bádenska-Württemberska na řece Neckar 0:1 a byla vyřazena. Hezký byl i výlet vláčkem podél Neckaru a pohled do jarně se probouzejících četných vinic. VfB Stuttgart skončil letos v BL na 7.místě (tedy prvním „neevropském“ místě v I.BL) s 51 body! Mnohem lépe už pro nás dopadl podzimní dvojboj s tradičním západoněmeckým klubem z Gelsenkirchenu, Schalke 04. Bylo to v Poháru UEFA a náš soupeř obhajoval prvenství! Ale narazil na Slavii! 15.9. vyhrál populární celek ze Severního-Porýní Vestfálska 1:0, v odvetě 29.9. zvítězila Slavia také 1:0 a díky skóre 5:4 v penaltovém rozstřelu postoupila. Pro mě osobně to byl ten nejhezčí dárek ke svátku sv.Michala. A letošní výsledek Schalke? Podobně jako Slavia vybojovalo bundesligové stříbro! Zajímavé jsou však odstupy! Schalke 04 v letošní BL skončilo se 63 body na 2.místě 21 (!!!) bodů za nesdostižným Bayernem, ale i 8 bodů před třetím Hoffenheimem!

Pomalu se tak blíží konec našeho vzpomínání. Ve druhé polovině prvního desetiletí 21.století podléhaly skupiny Poháru UEFA onomu podle mě nesmyslnému experimentu, kdy vše záleželo na losu 5-členné skupiny (dva zápasy doma, dva venku). A Slavii čekal Hamburk hned dvakrát, vždy s prohrou 0:2 – jednou v Praze, jednou u ústí Labe. Ale to jsme si podrobně popsali již v úvodu.

Dvojboj s 1.FCK – s 1.FC Kaiserslauternv roce 2001 (15.2. v Praze a 22.2. odveta v univerzitním městě v zemi Porýní – Falc na okraji Falckého lesa. Nyní se omlouvám za některé osobní vzpomínky. Krátce po otevření hranic v roce 1990 se vyrojily zájezdy na západ jak houby po dešti. A   cestovka, pro kterou jsem občas pracoval, mě požádala, zda bych jazykově i organizačně nevypomohl. Připraveny a do posledního místečka byly oba autobusy do Paříže zaplněny. Prvnímu vládla kolegyně s perfektní francouzštinou, mne jako němčináře nasadili do druhého busu pro tranzit Německem – při cestě tam se jednalo o zastávku v Norrimberku, při cestě zpět o bavorskou metropili, kterou Karel Kryl tak nádherně nazval jako Mníšek pod Alpou! Vše bylo vymyšleno geniálně pro tehdejší nadšení, první den odjed po ránu, dvě noci na cestě, první a třetí den prohlídka německých měst, po nočním přesunu pak hlavní program – všechny ty nádhery krasavice nad Seinou. Už nikdy poté se mi Paříž nelíbila víc! Každý byl na cestovní martyrium připraven a těšil se. Já jsem se v buse vzbudil právě při průjezdu kolem Kaiserslauternu, při pohledu na obrovský komplex kasáren US-Army. Žádná kasárna nemají půvab, ale toto vypadalo v předranním oparu či mlze až strašidelně…

Nenašel jsem k tomuto městu vztah a po dvojboji s 1.FCK se vše ještě prohloubilo. V Praze skončil 15.2.2001 duel 0:0, za týden se cestovalo do Porýní-Falce. Vyrovnaný zápas skončil díky gólu ex-sparťana Lokvence 1:0 a on přiběhl k našemu kotli se nám svými gesty vysmívat! A to nebylo, aspoň z mé strany vše. Díky němčině jsem získal i novinářskou akreditaci a mohl se zúčastnit i TK. A zažil jsem to, co asi moje uši slyšet neměly. 1.FCK čekal start v I.BL v Chotěbuzi proti Energii Cottbus (my jsme jako OP v letech 1976-89 měli upřímné a i sportovní vztahy s lidmi z metropole Dolní Lužice, Chotěbuzí (Cottbusem / Chośebuzí), ale urážky a slova o primitivech a blbech z východu se dotkla i mne. 1.FCK jsem tak nemohl mít nikdy rád! Uvítal jsem tak škodolibě jejich sestup do II.BL a letošní zoufalý začátek ve II.BL, kdy už ani jarní finiš nepomohl a 1.FCK padá do III. BL z posledního místa! A boží mlýny tedy melou a melou! Energie Cottbus se po velké krizi propadala z I.BL až do Reginalligy. Svou skupinu však letos suverénně vyhrála a v baráži vyřadila Flensburg, takže 1.FCK čeká opět „výlet“ do proklínané Lužice… A s trochou škodolibosti dodávám nabídku plavby gondolou po Spreewaldu- Třeba si někdo vzpomene na naše líčení případu, kdy vlajkonoši z rekreačky OP dokázali kdysi jednu gondolu se studentkami od Lipska potopit. Třeba to někdo vyzkouší na bafuňáře 1.FCK…

Tak, to vše je minulost, třeba se po létech mimo jiné i do Deutschlandu jako fanoušci opět vypravíme! Uvidíme při rozlosování.                                                                                                                                                                                                                                  Dobi                                                                                      

(redakčně neupraveno)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.