Pokud se někdo pozastaví nad smyslem nadpisu, doporučujeme, aby se ti, kteří onen čas přímo nezažili, poptali svých rodičů či známých. Myšlenku jsme si totiž vypůjčili od názvu originálního filmu o olympiádě v roce 1972, která se konala v bavorské metropoli, kterou nezapomenutelný Karel Kryl nazýval Mníšek pod Alpou. Film představoval 8 různých pohledů od 8 režisérů, mezi nimiž byl i nedávno zesnulý Čech (a slávista) Miloš Forman! Zajímavý film měl sice svoje kritiky, ale převažovalo kladné hodnocení či spíše ohlasy nadšené! Bylo pozoruhodné, že film pustili husákovští normalizátoři i do kin v ČSSR a o jeho úspěchu svědčily zaplněné sály kin mezi Aší a Humenným!
Ze slávistického pohledu je Setkání největší událostí v roce, a tak se oba autoři, kteří patří na těchto stránkách k nejpilnějším, dohodli, že se pokusí o pohled na toto Setkání z více úhlů. Je jasné, je jeden pár očí nemůže vše zaznamenat, a tak se snad tento experiment osvědčí. Jak by jistě zazpíval Jan Werich: „Ten vidí to a ten zas tohle“.. A jako doplněk uvedeme, že se jedná o 2 doktory, shodou okolností Míši – lékaře MUDr. Janáčka a matematika-analytika RNDr. Dobiáše! Původně jsme doufali ve větší počet psavců, nakonec jsme zbyli jen my dva. Ale nelze čekat, u takovéto akce je nutné dlouho neváhat. Už Karel Čapek se vyjádřil, že nezná nic zastaralejšího, než jsou včerejší noviny… Od filmu Viděno osmi se tak lišíme i v tom, že jsou názory promíseny podle jednotlivých událostí a nejedná se o striktně oddělené pohledy autorů.
Letošní Setkání potvrdilo opět fakt, že se těžiště slávistického hnutí přesunulo na jižní polovinu naší vlasti (jižní Čechy můžeme směle rozšířit na všechna místa, která leží na jih od symbolické rovnoběžky, která prochází Prahou. Leží zde z nejaktivnějších odboček i západočeské Klatovy a Žilov, Havlíčkův Brod, Třebíč či Hodonín! A přidáme-li k tomu 4 jihočeské bašty Kardašovu Řečici, kde odbočka byla založena teprve přede 2 roky, dále Božetice nebo města Strakonice a Milevsko s obnovenými odbočkami a připomeneme-li i středočeskou Příbram, je zřejmé, že na jih od Prahy to žije pěkně slávisticky! Což nijak nesnižuje význam dalších slavných odboček – Rožďalovičtí přijeli opět s krásnými originálními tričky, připomenout je třeba ze severnější poloviny naší vlasti zejména Žatecko, Vikingy z Lípy, Chomutov, Srdcaře z Východu i Karlovarsko a odbočky z Krkonoš a Podkrkonoší!. A Středočechy z Veleně či Libiše! A je tu i východ Čech (Brandýs nad Orlicí a Polička)a Morava! Ale ten jih nyní převažuje! Zapomenout nesmíme ani na přítomnost obou zakladatelů akce – př.Dlouhého a Procházku z Bělé, s nimž se téměř každý zastavil na kus řeči! Potěšila nás svou návštěvou i paní Maiková, která dorazila s přítelkyněmi.
Kardašova Řečice je městem s přibližně 2200 obyvateli a – ruku na srdce – kdo před založením odbočky přesně věděl, že leží na rychlíkové trati mezi Veselím nad Lužnicí a Jindřichovým Hradcem? Může se pochlubit kostelem sv.Jana, malým zámkem i řadou rybníků v okolí (jsme přece v jižních Čechách!), z nichž jeden se jmenuje Kardaš (prý z tureckého pojmenování bratra) a dal městu jméno! Patří sem i krásný fotbalový areálek s prostornou tribunou, kde v několika pokojíčcích našli azyl i někteří účastníci! Disponuje dvěma travnatými hřišti – na tréninkovém se odehrál celý turnaj, finálové zápasy pak už na pečlivě udržovaném trávníku hlavního hřiště. Přitom místní Sokol hraje „jen“ střed své skupiny I.B třídy! Má i krásné okolí, přitom o Pluhově Žďáru bude ještě zmínka v souvislosti s Univerzitou Slavia. Ale připomenout musíme v blízkosti ležící kouzelný vodní zámek Červená Lhota, Kamenici nad Lipou, blízký okresní Jindřichův Hradec s Krýzovými jesličkami, hradbami, rybníkem Vajgar i unikátním muzeem, při cestě od Prahy mnohé zaujala Soběslav a její symbol, starobylá vysoká kostelní věž. Absolventi Karlovy univerzity si mohli zavzpomínat na výcvikový kurs na Albeři i noční výstup na hrad Landštejn, který tvoří hranici mezi Čechami a Moravou. Nejen milovníci železnic mohli obdivovat obě úzkorozchodky, ti odvážnější vyrazili až do lázeňské Třeboně. Přehled památek a výletních možností, kam patří i krásné zdravé lesy s houbami i borůvkami, byl doplněn i malým průvodcem s popisem nabízených cílů, který byl zveřejněn na internetu a textovou část mohli získat zájemci i u prezentace! Někteří se spokojili s jednodenními výlety, jiní si zajistili nocleh na celý prodloužený víkend a zbývající dny věnovali i s rodinou poznávání!
Když byla v březnu v Edenu slavnostně předávána standarta Celostátního setkání z rukou Strakonických Kardašořečickým, zaujalo mnohé z nás, jak jsou Jarda Tomša a Pepa Bursík klidní, skromní. Při zemi. Chceme to Setkání z výšin dokonalosti trošku polidštit, zobyčejnit. Nebáli se, tušili, co je čeká. A při výborové schůzi i třeba při telefonátech bylo vidět, že pilně pracují, že prostě makají.
Teď už víme, že jejich přípravy a odvaha byla korunována dalším vynikajícím korálkem na náhrdelníku Setkání slávistů, vydařenm osmnáctou kapitolou. Za zdarem jsou vidět jejich srdce, zúročené zkušenosti z menších akcí, souhru v rámci odbočky i třeba podpor od města. Také víme, že my slávisté, nehledáme problémy, ale snažíme se pomoci a k akci druhých přispět.
Moc rád bude jistě každý vzpomínat na Univerzitu Slavie o prezidentu Dr. Edvardu Benešovi v předvečer Setkání na zámku Pluhův Žďár, který zakoupil bratr druhého čs.prezidenta Bedřich a mj. jej i podporoval při studiích. Třicítka posluchačů tak měla šanci si poslechnout tušené i netušené o nadějném slávistovi i elitním diplomatovi, ať už z úst Tomáše Donnera, Vladimíra Zápotockého či mistra koordinátora a duše celé akce Míry Pomikala. Dlouhý a opakovaný potlesk, nádherná slova Karla Vavřiny k jejich dílu i Mírovým aktivitám, to vše se muselo každému zarýt do paměti. Protože ti hoši si to opravdu zaslouží. Večer v Pluhově Žďáře byl klidný. Probíhal v družném rozhovoru s mnoha slávisty a slávistkami. I třeba s majitelem, panem Benešem, (pokud počítáme dobře, tak praprasynovcem Edvarda Beneše). I on a jeho syn byli z Univerzity nadšeni.
Sváteční pátek 6.července 2018, to již byl velký slávistický rej různých duší, týmů, osobností i nenápadných lidiček. Pěkně zrežírované přivítání, a housle malé Zuzanky nás všechny přenesly do jiné dimenze. Pak už to byly skvělé výkony 30 týmů na hřišti, perfektní party domácích pořadatelů s neúnavným moderátorem. Mezi tím vším si míhali členové výboru a další aktivisté z centra… A takový Orange (př. Vlnas), ten si zahrál i finále turnaje. Pokud se nemýlíme, tak aktivnímu členovi výboru se to snad ještě nikdy nepodařilo. Ba ne! Petr Vršecký si zahrál finále už v roce 2009 v Zákupech!
Milovníci suvenýrů si také přišli na své, a to díky přítomnému Fanshopu. Jak ti, kteří zatoužili po „celoslávistických“, tak i těch domácích, kde kralovala trička s originálním erbem tohoto Setkání! V areálu bylo dost místa, kde se dalo posedět a popovídat si (těch doslova pár kapek, které v jednu chvilku spadly si asi nikdo ani nevšiml – svatý Petr zřejmě opět dokázal, že i on je slávistou; jen při prvním Setkání asi nemohl tušit, o co jde!). Pořadatelé si dobře uvědomili, že je nejen důležité kde, ale i nad čím posedět. Dobře ošetřené pivo i nealko, velký úspěch měly i vynikající uzeniny (žádné „piliňáky“, s nimiž se setkáváme v některých supermarketech, které se kolem masa přehnaly jak rozjeté Pendolino), ať už se jednalo o párečky, párky v rohlíku i klobásky, což vyvrcholilo na závěr pochoutkami ze selátka! Tedy další důkaz, že poctiví řezníci v (jižních) Čechách nevymřeli! A po opravdových bramborácích se jen zaprášilo (jen se nepodařilo zjistit, zda je i tady nazývají cmundou)
Toto vše je důkazem, že právě v Kardašově Řečici se vše tak trochu vrátilo k původní myšlence Setkání, tedy k setkání slávistů, k nezávaznému popovídání si , které může doplnit i beseda (tentokrát to kolidovalo se soustředěním Slavie v Rakousku, kam odcestoval celý rozšířený kádr). Ale to vůbec nevadilo. Dostatečné prostory k posezení tak využívali především „pěšáci“ Tímto, možná hanlivějším názvem byli častováni v čase, kdy platila rovnice Setkání=turnaj, všichni ti, kteří přijeli „jen“ poznat místo, kde také žijí slávisté, popovídat si se starými přáteli a navázat nová přátelství! Letos jsme tak potkávali i nehrající účastníky nejméně z 10 odboček – Brandýsa nad Orlicí, Česká Lípy (delegace byla rozhodně nejsilnější), Kamenice nad Lipou (přijel př.Hrbek, který má nezastupitelný primát – v roce 1989 byl 10 000.členem tehdejšího OP!), Klatov, Libiše, Nečíně (i když někteří Nečíňáci si zahráli za Střední Povltaví), Příbrami, Spořilova a Veleně! Zastoupeny byly i Krkonoše, a tak i tato desítka je jistě rekordním počtem!
V této souvislosti by stálo za to, uvést snad jedinou kaňku, na které ale pořadatelé nemají sebemenší vinu. U dvou dvojic stolků se utábořila dvě mužstva mladších hráčů. Zřejmě dopadli všelijak, tak ani nečekali na závěrečné vyhlášení. U některých se i zdálo, že už mají „pěkně nakoupeno“! Spousta okolosedících byla však šokována, co po nich zbylo – na zemi poházené ubrousky a tácky, válely se zde l pet-láhve a dokoce jedna láhev od kořalky! Jediné „vystoupení“ pyro se dalo ještě přežít, ale toto hoši dost přehnali. Kde jsou doby, kdy vlajkonoši při výjezdech skandovávali „Ať to tady každý vidí, slávisti jsou slušný lidi!“.Budiž to poučením propříště!
Závěrečným vyhlášením, vítězů skončila oficiální část, ale pečlivě připravený program zdaleka nekončil. Finále a souboj o 3.místo se odehrály před tribunou na hlavním hřišti útulného stadiónku. Tentokrát až na penalty vybojovali prvenství opět Zahrádkáři Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, kteří zdolali překvapení turnaje – mužstvo Fanshopu. Třetí skončili Beta Fans, čtvrté místo vybojovala Kardašova Řečice. Sluší se i vyjmenovat, které další odbočky a skupiny slávistů (některé postavily i B-mužstvo, a tak v obou výčtech nenapočítáte plný počet 30 účastníků turnaje!) se přímo zúčastnily turnaje: Jičín, Srdcaři z Východu, Karlovarsko, Střední Povltaví, Vlajkonoši 1965, Božetice, Milevsko, Rožďalovice, Area 114, TS FTF, MS FO, Kolín, Havlíčkův Brod (doplněný dalšími Kolíňáky do mužstva KHB), XI.FO-OP, Fanklub Praha, Fanklub Hostinné, Sešívaná mládež, TS, Třebíč, Hodonín, Bělá pod Bezdězem, Žilov a Strakonice.
Když jsme odjížděli, večerní zábava se teprve rozjížděla. Střídaly se dvě kapely, jedna na lidové písničky, druhá s moderními rytmy.Dobrá nálada byla znát. A podle dostupných informací i toto bylo velké. Díky Rožďalkám, Vikingům, Kolínu i mnohým dalším.
Zůstalo plno krásných dojmů. Všichni si budou určitě připomínat velmi hezké zahájení, kde vedle přivítání hostiteli z domácí odbočky a místním místostarostou a zástupci vedení OP bylo doslova bombou již zmíněné vystoupení malinké holčičky Zuzanky Semerádové ve slávistickém dresu s housličkami, která zahrála jednu ze slávistických hymen! Zájemci si to mohou vyhledta na FB nebo na YouTube! Jen málokteré oko zůstalo suché!
Setkání bylo krásné, tak, jak to má být. Domácí organizátoři ihned rozptýlili sebemenší pochybnost, zda v tak malém městě se to podaří zvládnout. Příkladem jim mohou být třeba ještě menší Rožďalovice! Ono totiž platí, že menší sídla mají jednu výhodu – většina lidí se navzájem zná, vědí, co od koho mohou čekat a na koho se spolehnout! To však není nic proti větším městům – Setkání organizovaná v posledních 3 letech v okresních městech Hodoníně, Klatovech i Strakonicích dokázala, že to i tam jde na jedničku! Takže výběr pro příští rok musí být takový, aby ta laťka zůstala i nadále aspoň stejně vysoko, jak byla nastavena! V pohodě, s fotbalem i s možností dobře pohovořit a mnohé probrat. Což se stalo. Univerzita pak byla třešničkou, korunkou, zlatým hřebem!.
Je to výzva i dalším – nebojte se! Jde to! Někteří se už zvolna se zájmem hlásí o své „příště“. To jsme rádi. A výbor během podzimu rád o zájemcích popřemýšl. Devatenácté pokračování této krásné velké slávistické akce prostě musí být! Bude!!! Protože my všichni je chceme, protože Setkání mají vždy své neopakovatelné kouzlo – jednak červenobílé, jednak kouzlo lokality, i třeba díky obětavosti skvělých pořadatelů!
Foto: David Ocetník, Anna Vršecká a a odbočka Kardašova Řečice
Akce byla pěkná a ůspěšná,pak se u pořadatelů našlo pár zhzených kteří v s Jardou Tomšů v čele začali osočovat ostatní kteří této akci věnovali všechen volný čas.Jde o to že si dovolily udělat pár věcí jako byla večerní zábava pro mladé kteří zústali na stadionu a chtěli sebavit.On prostě neunesl to že tuto akci zorganizoval někdo jiný než on a tak začal kolem sebe kopat.Pak se vyskytli další věci ale ty musí zustat doma.Prostě odbočka se zozdělila a většina přešla do nové která ponese název FANS KARDAŠKA pod vedením pana Josefa Bursíka.Tak hodně zdaru Pepo
Dodatek ke článku kde hodnotím 18 setkání Slávistu v Kardašově Řečici.Pane Tomšo tvoje jméno beru zpět a omlouvám se za to že jsem ho napsal veřejně.Ale kdo na této akci pracoval tak si udělá sám obrázek kdo makal a kdo se jenom vezl.Tím tento problém pro mě končí a nebudu už s tebou komunikovat.Přeji Ti hodně zdraví a štěstí v dalším životě.Ale spolupráce už ne.Tak přijmi omluvu,ale spolupráce už ne.
My, oba Míšoví – předseda MUDr. Janáček a moje maličkost jsme chtěli společným článkem vzdát hold všem, kteří zpropagovali tento, pro mnohé méně známý kout, ale i odbočku, která si po nedlouhé existenci troufla zorganizovat zdařilou akci. Je žel v lidské povaze, napsat zlá slova proti někomu, o kom si ten člověk myslí, že zatímco on pracoval na 101%, ten druhý jen na 99%! Cílem by měl být úspěch města, odbočky i celého kraje. A zde pak platí – TŘIkrát měř a jednou řež! Do těch duší nevidím, ale je to obrovská škoda. I to, že se odbočka štěpí, protože jsou v poslední době Jihočeši na čele hnutí OP! To tvrdím, jako původem Severočech, s trošinkou závisti a s velkou úctou!
V odboče se musí pročistit ovzduší a to právě děláme s vědomím že se nám bude pracovat lápe.
Komentář ke článku v podzimním vydání Řečického zpravodaje.Jistý pan JT tam hodnotí setkání Slávistů u nás v Řečici.Dopouští se velikých nepravd a překrucuje události a fakta k obrazu svému.Tak setkání které bylo ve Ždáru bylo dost navštíveno,seděli jsme vzadu a nebylo tam nic slyšet,špatné ozvučení,zato ale mohli pánové z Prahy.Návštěva palírny v Samosolech ,několikrát jsme projížděli kolem stačilo vzít telefon a zavolat správci jak bylo domluveno ale ty jsi stále opakoval to má na starosti Pepa Bursík,ten ale ten doma škrábal brambory na cmundu.Dále prohlídka města,proč jsi hosty z Prahy neprovedl když jsi kolem nich neustále poskakoval.Pak ta slavná zábava na poslední schůzi před akcí se to projednávalo a ty jsi byl u toho,většina rozhodla že bude tak jsi se s tím měl smířit ne neustále kolem sebe kopat.Byla to prostě doprovodná akce k setkání a měla úspěch i když se s tím neumíš vyrovnat,a to je tvůj veliký problém že jsi prohrál a nebylo podle tebe jak pískáš.Tak ti přeji hodně zdraví a vel své skupině pevnou rukou.