Další významná pětapadesátka v historii Slavie

Už nějaký ten den trháme z denního kalendáře lístky s letopočtem 2020 a stojí jistě zato si připomenout několik numerologických zvláštností. Letos, jako vždy po 101 letech, opět nastal případ, kdy se letopočet skládá ze dvou totožných dvojčíslí! Co nám asi tento rok přinese? Nebylo toho v naší historii málo! Uveďme třeba rok 1212 a Zlatou bulu sicilskou, která deklarovala dědičnost královského titulu českých panovníků. Roku 1313 se narodila Markéta, dcera přemyslovsko-lucemburského královského páru Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského, především však renesanční básník Boccaccio. V roce 1414 byl zahájen nechvalně proslulý kostnický sněm, na nějž odjíždí obhájit svoje učení Mistr Jan Hus, jemuž mimo jiné vděčíme i za rozvoj bohatosti a krásy našeho rodného jazyka, vybavený glejtem císaře Zikmunda, který byl ale pro „lišku zrzavou“ jen cárem papíru, neboť Husův pobyt vyvrcholil potupným upálením v následujícím roce (jak praví klasik: ti ryšaví lidé v naší historii…), rok 1515 je rokem vídeňského setkání tří středoevropských panovníků, v roce 1616 zaznamenávají kroniky krutou povodeň na Vysočině, po níž následovaly tuhé mrazy, rok 1717 bývá označován jako krásně temný rok uprostřed baroka (a že těch barokních památek v Čechách, na Moravě i ve Slezsku máme!), v roce 1818 se narodil v Trevíru Karel Marx (kdo by byl tehdy tušil, nakolik jeho učení ovlivní následující desítky let). A rok 1919? První celý rok existence československé První republiky, jejíž význam díky schopným politikům i průmyslníkům sahal stále dále a dále za Šumavu, Krušné hory, Tatry i Dunaj a tento vývoj zastavila potupná mnichovská zrada!

Jsme však slávistický web, který připomíná historii i současnost našeho milovaného klubu. I zde najde vášnivý numerolog řadu krásných příkladů. Nejen dvě dvacítky v aktuálním letopočtu, ale již dnes se můžeme těšit na oblíbené Setkání slávistů, které si letos připíše do své historie číslici 20. A pořádající odbočka v Rožďalovicích oslaví 20 let své aktivní a plodné historie! Ale to není jediná numericko-historická zvláštnost, jsou tu i dvě pětky, číslo 55! Nejsme ve škole, abychom se museli této číslice obávat! Vloni jsme společně oslavili 55. výročí založení našeho Odboru přátel, nejstarší československé fanouškovské organizace! A letos? V létě oslavíme 55 let od triumfálního prvoligového návratu naší Slavie po dvouletém působení ve II. lize, kam spadla ještě jako Dynamo Praha. Při výhře 4:1 v Edenu neměl náš tehdejší (a vlastně i nynější – jak se ty dějiny opakují!) soupeř Spartak Plzeň ZVIL (tehdy Závody Vladimíra Iljiče Lenina) šanci. To znamená nepřetržitých 55 let Slavie v nejvyšší soutěži v poválečné historii! I když nám bylo někdy pořádně horko. V roce 1968 na podzim byl celý Eden dlouho tábořištěm „vstupců“ (toto slovo vymyslel Vladimír Škutina pro „bratrské pomocníky“) a s přípravou to bylo všelijaké. Jarní finiš vyvrcholil utkáním o vše s Duklou Banská Bystrica (to se do vlasti vrátil Emil Hamar a výrazně přispěl k výhře 3:0). Úzko nám bylo i v roce 1973, kdy se beznaděj změnila v zázrak výhrou 4:1 v Třinci, kdy proradný lampasák z Vimperka se soudcovskou píšťalkou dělal, co mohl, aby se tak nestalo. A probereme-li si historii našich ligistů, má Slavia i v tomto směru primát! Není zde účelem vyjmenovávat všechny naše soupeře a jejich současnost (Kdo si dnes vzpomene na ligovou účast Benešova, Lázní Bohdaneč, Chebu, Blšan, Mostu, Drnovic, Znojma nebo Třince – ten dnes „válí“ hlavně v hokeji – nebo na ještě zapomenutější soupeře za dva roky ve II. lize – Duklu Tachov, Tábor či Písek, nebo reprezentanty měst Úpice, Čelákovice, Otrokovice či Ratíškovice nebo kvůli povrchové těžbě zaniklou Hrdlovku u Oseka?). To bylo v letech 1963-65, před (snad na věky posledním) postupem do první ligy! Těch 55 souvislých let nám nikdo nevezme!

Nejblíže by k tomu měla Sparta… I v 50. letech měla Sparta (vlastně Sokolovo) značné problémy, ale vždy to nějak ustála… Až přišel ročník 1974/75. Sparta zoufale bojovala o záchranu a zbyl jí jediný soupeř – Třinec. Ten doma hostil Bohemku, Sparta Teplice, které s jistotou a bez jejich většího odporu přehrála 4:0. Slavia v dešti v posledním kole hostila Trnavu a prohrála 1:2. Po každém zápase se vlajkonoši scházeli na staré „dřevěnce“ a mezi ně přicházeli zástupci OP, herci i bývalí hráči. Tehdy se všichni soustředili u jednoho tranzistoráčku, z něhož škvrčel dříve populární pořad S mikrofonem za sportem. Tam po hrdém hlášení z Letné, že Sparta vyhrála 4:0 a napravila tak zpackanou sezónu, ještě přepojili do Třince. „Tady už je taky konec, v závěru domácí vstřelili ještě dva góly a díky výsledku 5:0 se zachránili.“ Jemně řečeno – ani jedno oko v Edenu nezůstalo suché. Po Praze kolovaly různé říkanky a na popularitě získala i verze tehdy známé písně „Už troubějí na Spartě jeleni“. Objevovala se i řada vtipů na ne vždy čisté zákulisí. Pro naši dnešní statistiku to však mělo hlavní výsledek – ligová série Sparty byla na rok přerušena.

Kdo by tedy mohl naši souvislou pětapadesátku narušit? (Neuvádím situaci na Slovensku, po rozdělení nejsou všechny oficiální zprávy exaktní, ale víme, že i Slovan, Inter či Trnava měly slabší údobí.) Největším soupeřem v této statistice je tak v roce 1948 uměle vytvořený armádní klub (ATK, ÚDA, Dukla). Ta však po „zcivilnění“ a sestupu v roce 1994 přechází do Příbrami a postupně se stává Baníkem/FC Příbramí, tedy ligistou, který tak zahajuje svoji ligovou historii se sestupy i postupy právě přesunem někdejší Dukly. „Nová“ Dukla, čistě civilní klub, vznikla nákupem soutěžních práv z Jakubčovic a získala si oblibu hlavně na Praze 6 obětavou prací s mládeží. A z pražských oddílů byly ligové starty Viktorky Žižkov spíše epizodní, i Bohemka občas sestoupila, a ta „falešná“ Bohemka – někdejší Střížkov? Raději nevzpomínat… Možná, že někdo vysloví jméno našeho největšího současného soupeře Viktorie Plzeň.  Ta se po prohraném duelu se Slavií v roce 1965 dostala do ligy v 60. letech na pouhý rok, v 70. a 80. letech jen „pendlovala“ mezi I. a II. ligou. A vlastně jí zachránil až rozpad ČSFR, kdy posledním „federálním“ ročníkem byla soutěž 1992/93 (připomeňme si její účastníky: Sparta, Slavia, Dukla, Bohemians, Hradec Králové, České Budějovice, Olomouc, Baník Ostrava, Brno a Vítkovice, ze Slovenska pak Slovan, Inter, Nitra, Prešov, Trnava a Dunajská Streda) a dík rozdělení se šesti „nováčky“ stal Cheb, Liberec, Žižkov, Drnovice, Zlín a již zmiňovaná Plzeň!  Rok nato si vybojoval účast Jablonec, časem pak již zmíněná Příbram, v roce 1995 se poprvé objevuje Opava a ve dvou etapách i Karviná. Slovácko navázalo na historii Slovácké Slavie Uherské Hradiště, jež nám v roce 1996 výhrou nad Olomoucí zajistilo již před závěrem soutěže po 49 letech titul!  Zlín, ještě jako Gottwaldov, si zajistil ligu na roky 1969-71. Olomouc v podobě Sigmy se objevuje v roce 1982, zaznamenala však před nedávným sestupem a návratem 30 let souvislého působení v lize! Vítkovice se potácejí v II. lize, baníkovskou statistiku už uvádí jeho sestup v roce našeho postupu 1966, kdy nám prohra 0:5 na Baníku tehdy pokazila brankový POMĚR… Trochu krutý byl osud Teplic. Tam se po roce 1945 založil český klub, který nechtěl mít s Teplitzer FK právem nic společného, ale v roce 1953 musel administrativně opustit z 3. místa (!) ligu, aby tam mohl být zachován jmenovec z Prešova… Horší to ale bylo v 90. letech, kdy se Teplice prakticky rozpadly a zachránila je fúze s VTJ (Duklou) Žatec… Naši pětapadesátku nemohou ohrozit ani další Severočeši  – Liberec (dvě epizodní působení klubů Slavoj a Jiskra) nebo postup Jablonce v roce 1974 na 2 roky, kdy zaznívalo heslo: To nejlepší nakonec – první liga: Jablonec! Ale i čtenář slabší v počtech musí neochvějně dospět k potvrzení výroku, že 55 nepřetržitých let v lize je (aspoň poválečným) rekordem zdejší nejvyšší fotbalové soutěže. Primát nemohla paradoxně ohrozit ani Dukla, jejíž nepřetržitá prvoligová kariéra trvala 46 let!, sparťanskou statistiku pak porušil onen sestup v roce 1975!

                                                                                                                                  Dobi

2 thoughts on “Další významná pětapadesátka v historii Slavie

  1. Rathouský Pavel

    Pane Dobiaši krásný, hlavně mladí by měli takováto psaní číst.V novém roce hodně zdraví.P.R.

    Reply
    1. Poděkování

      Díky za uznání, které je pro mě obrovským povzbuzení, protože si myslím, že o historii nejlépe hovoří tí, co ji prožili. A přeji všem, aby se tato tradice ve Slavii zachovala, protože SLAVIA JE VĚČNÁ!

      Reply

Napsat komentář: Rathouský Pavel Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..