Byl jednou jeden dům. A v tom domě žily dvě slávistické legendy. Josef Čapek a Jan Pixa. Josef Čapek hrál za Slavii v dobách, kdy jsme naháněli Železnou Spartu. A to se nám nakonec i podařilo. Josef Čapek tak mohl slavit historicky první československý titul v roce 1925. „Cizelér míče“, jak mu přezdíval Josef Laufer, zářil i v reprezentačním dresu. Během 7 startů si připsal 8 branek. Doktor Pixa se v sešívaném dresu za míčem nehonil, zato se uměl postavit za mikrofon. Jako elegantní konferenciér byl „tvůrcem hry“ na legendárních večerech Slávisté Slavii a Slávistických karnevalech. Výnos z těchto akcí, kdy si žádný z účinkujících neřekl o honorář, znamenal záchranu Slavie. „Holky děkujem!“ můžeme jako slávisti zakřičet proto, že s nápadem pamětní desky přišly dvě dámy. Paní Holzapflová a paní Šandová. Paní Šandové můžete potřást rukou i na fotbale. Jak jinak, fandí přeci Slavii!
MP
Poprve za 51 let co fandim Slavii se stydim ,ze jsem Slavista .Bohuzel musim se ozvat a to velmi negativne.Vcera jsme sledovali mezistatni zapas se Skotskem a i hned po ostudnem kleceni jsme to vypli.Pisi to ,protoze jak treneri tak hraci jsou byvali a nebo nynejsi Slavisti.Ani nasi slavni slavisti v r.38 nehajlovali !!Tihle hraci poklekli za drogdealera ,kriminalnika,rabovani a nasilnosti.Je to hnus !Ne, tohle nejsou Slavisti!To jsou prodejne devky!Zradili 90 procent naroda a vsichni co znam, tak jim dali vcera ne za vykon,ale za tuhle ostudu ve znamkovani to nejhorsi.Stydim se za ne !To se Slavisty nema nic spolecneho .Jinak zdravim vsechny poctive Slavisty! Se sesivanym pozdravem Ondrej Jerabek