Penaltový dominátor je ze Slavie Praha

Na Medarda může být všelijak. Nejen zapřisáhlí znalci pranostik by očekávali déšť. Velenští ale mají nějaké kouzlo. Povodně se jim vyhnuly a druhá červnová sobota roku 2013 byla u nich slunečná, přeslunečná.

Vydařené počasí – to je jeden z tradičních atributů akce zdejšího Odboru přátel Slavie. Třeba si na ně můžete i příště vsadit.

Akce se jmenuje Veleňská pentle a je to zavedený pojem. Slávistický terminus technicus. Známka nejvyšší kvality. Však je to druhá největší sportovní akce v rámci Odboru přátel Slavie. Soutěž v kopání penalt pro 64 dospělých a pentlička pro 32 dětí. Sponzorsky bohatě zajištěná akce, kde vlastně všichni účastníci dopředu vyhrávají. A velký zájem vždy dopředu obsadí startovní pole. Letos to vše počtvrté.

Ovšem a ano: vyhrávají všichni. I samotná účast je cíl. V bráně si všichni s jiskrou v oku a s pravým sportovním zaujetím hrajeme na Vaniaky či Čontofalské. Příznivci jiných klubů na své jiné oblíbené hrdiny. A když se rozbíháme k míči postavenému na té magické tečce deset yardů od brankové čáry, chceme dát ránu nejprudší a nejpřesnější. Přičemž hlavou probleskují zde jména, která nelze jen tak vyjmenovat pro svou četnost a různost. A když se síť za brankářem rozvlní, či tu penaltu soupeře chytíme, ba co víc, když celý souboj vyhrajeme a postoupíme – je to radost, slavnost, endorfiny, otevřená brána nesmrtelné slávy.

Ale sportovní pohár pro vítěze odnáší nakonec jen jeden. Ten, kdo má přesnou mušku i odvahu v bráně, tomu ty vítězné pocity drží nejdéle. Po posledním souboji – tedy finále – zvedl ruce nad hlavu a svítil minimálně jako sluníčko na obloze: Martin Hurka. Dvacet let, čerstvý úspěšný maturant, hráč A týmu Slavie. I když za poslední sezónu hrál jen 60 minut čistého času, tak přesto dal jeden gól. Celkově tři ligové branky. Jeho levačka mu prostřílela cestu přes šest soupeřů a v bráně situaci skvěle kontroloval. Skromný, tichý, nenápadný, usměvavý. Pohár přebíral tak plaše, jakoby se nic nestalo. Přes mikrofon pořadatelů, klokotání nedalekého potoka, všechny topoly a modříny v okolí, přes Libiš na sever k Jizerským horám a ke Kolínu na východě (stran účastníků) nesla se zpráva, že prvně v historii Veleňskou pentli vyhrál slávista. Slávista srdcem, duší i ligovým dresem!

Jeho soupeř David Kopecký je mohutný chlap. Když se v prvním kole rozbíhal proti Adélce Čadové, člověk měl pocit boje Davida s Goliášem, ovšem vzhledem k tělesným proporcím tak nějak naopak. David vyhrával i další souboje – v exekuci byl nesmlouvavý, svou pravačku při penaltě nechá projevovat citem i dynamitem, dle potřeby. Až finále ubralo na jistotě. Skvělý výkon a neuvěřitelná zpráva – David je slávista, ale není fotbalista!

Třetí místo patří Petru Kaprovi, od prvního kola se jevil ambiciózně svými výkony a ve čtvrtfinále i trochu šťastně překonal Martina Dostála, dalšího člena A týmu Slavie, který s námi přijel poměřit své umění v bráně a kopech. Oba hráli celý turnaj skvěle a byl to nádherný penaltový boj. Svého spoluhráče Dostála v následném semifinále „pomstil“ vítězný kolega Hurka, ale Petr si v boji o bronz spravil náladu. Bramborový post zbyl na Martina Kubsche.

Další jména již přenechme s pravou sportovní ctí a respektem hlubokému poli poražených a oficiálním záznamům, rozpisu akce.

Že je turnaj otevřený všem a šanci uspět má každý, potvrzuje fakt, že loňský vítěz ani nedorazil a minulý finalista vypadl v prvním kole. Ani předchozí premianti prvních ročníků výrazněji neuspěli. Hráčské pole je vyrovnané. Jistě rozhoduje opravdové umění, někdy při rovnosti však misky vah vychýlí štěstíčko, náhoda, světlá či smolná chvilka. Troufám si tvrdit.

To k turnaji, který měl vynikající sportovní úroveň. Pochválenou mimo jiné i účastníkem Martinem Hurkou starším, který má velký přehled o různých sportovních akcích po vlastech českých. Pentli si jak loni, tak i letos nemohl vynachválit. Že za rok přiveze obhájce, je věcí zřejmou. Ba jistou. A přiznejme, že Martinové Hurka a Dostál dodali této slávistické akci punc jednak vrcholně sportovní, jednak i vysoce společenský. Oba dva jsou vzorní reprezentanti našeho nejoblíbenějšího klubu, což ocenili i vyznavači barev jiných – blankytně modrých, historických žlutooranžových, či rudých. Názvy sami hravě dosadíte.

Jako tradiční účastníci vždy oceňujeme gurmánské zázemí vrcholící prasátkem na rožni, zajištěnou vstřícnou sponzorskou podporu a hlavně – vynikající pořadatelský tým. Bez něho by nebylo nic. Jsou skvělá parta, která si rozdělí role. A v soutěžní den vše klape. Radost na ně pohledět, radost mezi ně přijet.

Takže – díky za to, že jste parta, že jste Odbor přátel Slavie ve Veleni. Že nabízíte své schopnosti v rámci takové skvělé akce. A díky i za zprostředkování sbírky ve prospěch neziskového občanského sdružení Donor. Vybralo se 6368 Kč, které půjdou ve prospěch pacientů po transplantaci kmenových buněk krvetvorby, jinak řečeno nepřímo či přímo ve prospěch Hemato-onkologického oddělení FN Motol. Je to nádherná částka utvrzující další rozměr této vydařené akce!

Rozlučme se slavným sloganem jedné slávistické éry: penalty, penalty, penalty. Respektive pentle, pentle, pentle! A při ní zase za rok! Jubilejně. Do té doby Slavii a slávistům zdar.

Zapsal MUDr. Michael Janáček, člen Odboru přátel Slavie v Kolíně a Brandýse nad Orlicí, člen Kontrolní komise Fotbalového oddílu SK Slavia Praha – Odboru přátel.

Veleňská pentle 2013 – fotografie

no images were found