Rozhovor: Luděk Klusáček

Výjimkou nejsou ani zápasy, kdy padne i 7 či 8 branekříká o působení v Arabských Emirátech současný asistent reprezentace Luděk Klusáček

Ve Slavii jsi prožil část života  a jistě máš k ní dobrý vztah, což jsem zažil i na několika akcích s našimi fanoušky

Ve Slavii jsem začínal jako velmi mladý žák a přes dorost a juniorský tým jsem se dostal až do A-týmu a můj vztah ke klubu to samozřejmě ovlivnilo. Na druhou stranu se musím přiznat, že já dneska nejsem typický klubista, fandím více týmům. Jsou to mužstva, kde působí moji přátelé, které jsem poznal během dlouhé kariéry, které mám rád, a také týmům, jejichž hra se mi libí.  Už jako hráč jsem totiž prošel řadu mužstev a nyní jako trenér v tom pokračuji. V každém klubu pak poznáš nějaké lidi, buduješ vztahy, máš řadu vzpomínek. Takže je pro mě těžké jmenovat pouze jeden klub.

Asi jediné, co ti chybí, je mistrovský titul a to ti uteklo doslova o fous

Musím Tě opravit, v době mého působení ve Slavii ani v dalších klubech jsem bohužel o titul nebojoval. Těch fotbalových cílů, na které jsem nedosáhnul jako hráč, bylo víc, snad se některých dočkám alespoň jako trenér.

V Bohemians Praha jsi jako sportovní ředitel trochu rozčeřil vody o neregulérnosti…

Doba samozřejmě potvrdila všechny moje názory, které tehdejší vedení a na následných schůzkách i zástupci ligových klubů nechtěli řešit, to vše ke škodě českého fotbalu. Mohli jsme být o kus dál…

Potom už následovala trenérská kariéra. Nejdřív rezerva (velký talent Kalivoda) a pak I.tým a velké očekávání s trenérem Csaplárem

Velmi si vážím příležitosti, kterou jsem dostal od sportovního ředitele klubu Honzy Říčky,  pracovat u slávistické juniorky. Myslím, že to byla ideální šance pro start mé trenérské kariéry, protože jsem mohl pracovat s opravdu talentovanými, mladými hráči, vyzkoušet a ověřit si řadu věcí a současně těsně spolupracovat s tehdejším trenérem A mužstva Mirkem Beránkem. Získal jsem řadu nových poznatků a prožil i krásné okamžiky, jako bylo například 10 vítězných mistrovských utkání v řadě nebo úspěšné tažení uznávaným italským mládežnickým turnajem ve Viareggiu, kde jsme až ve finále podlehli Juventusu Turín. Pak přišla nabídka od nového trenéra Slavie pana Csaplára pracovat jako asistent v jeho týmu. Bral jsem to jako možnost dostat se do profesionálního fotbalu a příliš jsem neváhal. Bohužel to bylo ve složitém období, klub měl finanční problémy, hráčský kádr byl velmi úzký, chyběla potřebná konkurence a nedostavil se úspěch, který je v klubu, jako je Slavia, od fanoušků i veřejnosti očekáván v každém okamžiku. Proto také přišlo předčasné ukončení smlouvy pro celý realizační tým.

Pak to byl Hradec Králové, kde se nepodařilo dostat klub do I.ligy

Mezitím, musím doplnit, jsem prožil jako hlavní trenér ještě hezký rok se skvělými, fotbalem nadšenými lidmi v  Xaverově ve 2.lize a krátkou epizodu ve Slovácku v roli asistenta. Do Hradce jsem přišel v rozehrané sezóně, kdy bylo cílem stabilizovat kádr, dát šanci mladým hráčům a připravit tým na následující sezónu na boj o postup do  1.ligy. Jednalo se o kvalitně zajištěný klub s řadou vlastních šikovných hráčů (Pilař, Dvořák, Hable, Rezek a další), byla to práce, která měla perspektivu a velmi mě bavila, řada hráčů dnes nastupuje v hradeckém dresu v 1.lize. V létě byl tým slušně doplněn a po podzimu jsme byli ve skupině mužstev, která soupeřila o postup. V tu dobu jsem ale dostal nabídku ke spolupráci s Ivanem Haškem v dubajském týmu Al Ahli. Ivana považuji za výborného trenéra a hlavně obrovskou osobnost a proto,  i když se mi z Hradce v polovině soutěže odcházelo opravdu těžko, zamířil jsem do Dubaje a rozhodně jsem nelitoval.

Arabské Emiráty to bylo jistě překvapení,tady toho moc nevíme o těchto klubech

Byla to moje první zahraniční zkušenost, zajímavá z mnoha pohledů – exotické prostředí, úplně odlišná mentalita hráčů i obyčejných lidí,  zvláštnosti podnebí, jazyková bariéra. Fotbal je v Emirátech populární, velmi sledovaný, všechny ligové zápasy přenáší televize. Každý tým může mít v kádru 4 cizince a jsou to u  většiny mužstev především útočníci nebo ofenzivní záložníci, hraje se proto velmi útočně, padá hodně branek. Navíc i domácí hráči raději střílejí branky než brání. Výjimkou potom nejsou zápasy, kdy padne i 7 či 8 branek. Samozřejmě je to náročné pro trenéry, ale divákům se to jistě líbí. 1.liga má 12 týmů, navíc se hrají 2 pohárové soutěže. Všechny týmy mají výborné zázemí, kvalitní tréninkové areály. Byla to skvělá trenérská zkušenost, pro konečný úspěch bylo nutné respektovat a přizpůsobit se zdejším zvyklostem, využít pozitivní způsoby motivace, nezapomenout na českou chytrost a kreativitu.

Abys nakonec skončil opět s Haškem u národního mužstva a pokusili se napravit pošramocenou reputaci

K týmu jsme přišli už během rozehrané kvalifikace, pozice v tabulce nebyla příliš optimistická, přesto ještě existovala šance bojovat o postup. Přes výraznou změnu atmosféry v mužstvu jsme neuhráli potřebný počet bodů alespoň k účasti v baráži a o mistrovství světa jsme definitivně přišli. Pracovat ovšem s hráči špičkových evropských klubů, jako jsou Plašil, Rosický, Čech a další, koučovat utkání před plnými tribunami ve skvělé atmosféře, je samozřejmě velmi zajímavé a poučné. Navíc jsem měl možnost zblízka poznat i nejúspěšnějšího českého trenéra pana Brücknera, čehož si velmi považuji.

Nějaké dojmy z mistrovství světa, plno sporných momentů,úplně jiná atmosféra, bezpečnost, je něco co by dalo aplikovat i u nás! Jistě se toho najde víc, co tě zaujalo

Na mistrovství světa jsem se nakonec podíval, ovšem pouze jako divák, společně se současným trenérem národního týmu Michalem Bílkem jsme sledovali našeho soupeře v kvalifikaci Španělsko. Viděli jsme naživo i některá další mužstva, Německo, Brazílii, USA, Ghanu… Opět úžasná zkušenost – špičkoví hráči, plné stadióny, skvělá atmosféra. Největší dojem na mě však udělali diváci. To, jakým způsobem si, bez ohledu na výsledek, užívali všechna utkání, jak se bavili, na stadionech i mimo ně, žádné násilí, vulgarita. Něco podobného zatím v Česku zůstává pouze snem.

Ještě bych rád poděkoval za besedu na lodi Kolinea v tomto nabitém programu a přeji úspěchy s reprezentací

Jan Čapek.

no images were found