Kdysi uprostřed 70.let minulého století se urodila malá tradice spočívající v uctění památky slavných slávistů kolem Dušiček. Nápad přišel od vedení tehdejších představitelů OP, Martina Růžka a Františka Šulce, přidal se i renomovaný znalec slávistické historie, JUC.Mareš a úkol si vzala na starost tehdy skupina vlajkonošů či mládežníků, jak se tehdy kotel nazýval.
Někdy byl třeba i uklidit hroby, kde slavní slávisté již neměli potomky a známé, kteří by o jejich hroby pečovali, ale to patřilo k milému úkolu. V nedávných letech tradice trochu upadala, ale dva z tehdejších účastníků, Jan Čapek a Ing.Donner tuto pietní vzpomínku obnovili a letošní Dušičky se již nesly v duchu jedné z velkých akcí, kterou OP připomíná slavné tradice Slavie a slávistů! Dejme proto slovo jednomu z účastníků akce, MUDr.Janáčkovi, členu kontolní komise OP a významnému tahounovi odbočky v Kolíně a členovi i odbočky v rodném Brandýse nad Orlicí
(Autorem fotografií je pan Tomáš Petráň, video od Ladislava Kindy najdete na http://www.youtube.com/watch?v=aOqExkyNIxI
„Bican, Puč a Plánička z nebe se dívají, jak Slavia válí…“ Tak často zní chorál Edenem, zvláště při zápasech, kdy se sešívaným dresům daří a vyhrává se.
Dušičkové období nám ale připomnělo, že je třeba nejen chorálů herně se obrozující Slavie, ale že by bylo i vhodné na tyto velikány naší historie vzpomenout skutkově. Nabízela se neděle 6. listopadu a my toho využili. Přičemž symbolickou odměnou nám bylo slunečné počasí.
My, tedy malá skupina se zástupci z Odboru přátel Slavie z Veleně, Kolína, Libiše a Prahy. Celkového počtu sedmi účastníků, pod vedením ing. Donnera (velkého znalce slávistické historie) a J. Čapka (tento ze sekretariátu FO – Odboru přátel Slavie).
Malou cestu za vzpomínkou slavných sešívaných časů jsme začali na Olšanech, u hrobu J. W. Maddena. Prvního opravdového trenéra Slavie, který v letech 1905-1930 ve Slavii nejprve sportovní profesionalitě učil, pak když čas dopřál i mistrovské tituly sklízel. Na náhrobku se vyjímá slávistická hvězda, odklidili jsme napadané listí a hrob doladili červenou květinou, zapálili svíčku.
Podobně jsme učinili s květinou i svíčkou u hrobu Františka Pláničky. Brankářského fenoména mezi válkami, kapitána Slavie i reprezentace. Vybavili se nám v paměti četné jeho fotografie a jakoby se nám před očima znovu objevoval v modrém svetru se slávistickou hvězdou a se svým odvážným brankářským stylem, který ctila celá Evropa. Zároveň jsme vzpomenuli nevídané osobní skromnosti jeho a číselně uznali 969 utkání za Slavii celkem.
Na Vyšehradě, na Slavíně jsme vzpomněli Josefa Bicana. Nejslavnějšího útočníka české a možná i světové kopané. V záplavě čísel vyniká počet 655 ligových branek (jinde zmiňováno 643 a historici se budou zřejmě ještě dlouho přít) a zaniká nepříznivost kariéry odnímající možnost hrát na mistrovství světa. Je sluchu příjemné vnímat, když kolem chodí lidé jinak neznalí, ale svým mladým sdělují, že toto byl jeden z nejlepších fotbalistů naší země. Tak bylo, tak je. A zřejmě i bude.
Vzpomínkovou akci na věrné velké slávisty jsme ukončili na Malvazinkách, kde od října 2009 již jen v nebeské kopané po pravém křídle uniká František Veselý. Jeden z nejslavnějších hráčů poválečné éry Slavie, symbol věrnosti klubu a fotbalové dlouhověkosti. Od jedenácti let až do sedmatřiceti (kromě vojenské povinnosti) oblékal dres jediný – červenobílý, sešívaný. Odehraných 414 ligových utkání je i dnes unikum, byť překonané. Od jara 1965 do roku 1980 on byl symbolem Slavie, on byl Slavia.
Známe je všechny z vyprávění Vítězslava Houšky o Věčné Slavii, známe je z jejich autobiografií, nebo besed. Některé pamatujeme i aktivně na fotbalovém hřišti. A tentokráte jsme si chtěli připomenout, že i díky nim je Slavia opravdu věčné kontinuum. Navzdory finančním kolísáním a nejistotám. Kontinuum, které jednak někam směřuje, ale především z něčeho vychází. Má svou bohatou historii, které si vážíme.
Poprvé jsme se sešli v takovéto skupince a vzdali hold naší klubové historii a jejím osobnostem. A pro příště už máme mnohé nápady jak tuto vzpomínkovou akci obohatit či vylepšit. Abychom nejen zpívali na stadionu chorál (přičemž při následném utkání s Plzní byl opravdu příhodný a mohl znít přímo od srdce), ale uměli v sobě držet odkaz velikosti klubu a i jinak důstojně vzpomínali našich slavných hráčů v minulosti.
Akce se jmenovitě zúčastnili: Pavel Tomčišin, Ladislav Kinda, Tomáš Petráň, ing Václav Smetana, MUDr Michael Janáček, Jan Čapek, ing Tomáš Donner.
Slavia je věčná !
[nggallery id=132]