Odbočky OP byly vždy významnou oporou organizace, která se nezapomenutelně zapsala do záchrany nejstaršího českého klubu, Slavie. Umožnily žít plným slávistickým životem i v nejmenších obcích po celém území naší vlasti. Zdálo se, že sloučení OP s člensky silným fotbalovým oddílem v roce 1991 trochu oslabí činorodost OP a zpočátku tomu tak i bylo. Prakticky jen setrvačností se uskutečnily ještě tři Memoriály Vlasty Kopeckého, jejichž organizací spolu s bohatým doplňkovým programem byla pověřena vždy některá odbočka. Bylo tomu tak třeba v roce 1990 ve Frenštátě pod Radhoštěm, kde velkou hvězdou byl věrný slávista Jiří Raška, i v roce 1992 na úspěšné odbočce v Žirovnici. V roce 1993 pak akci hostily Louny, ale už jen ryze jako jednodenní turnaj bez dalších „příkras“ a tím tradice trvající čtvrt století zanikla!
Už v prvních momentech po zmíněném sloučení zaznívaly z jednotlivých odboček obavy, zda propojení neznamená zánik samostatného a svéprávného OP. Vytratil se novinový Zpravodaj, který vycházel po mnoho let 11x ročně, odbočky se uzavřely samy do sebe. Postupně ale začalo hledání východiska pro působení v nové situaci. V roce 1991 pozvala agilní odbočka v Brandýse nad Orlicí zástupce odboček i FO k „hledačské“ diskusi. Přijeli zástupci z mnoha míst republiky, FO vyslal Ing. Epsteina a hráče Patrika Bergera. Slibů bylo plno, ale jak ukázal čas příští, často zůstalo jen u nich. Zvláště poté, co nejprve spoustu elánu a nadějí přinesl mecenáš Korbel, ale po čase Slavii opustil a výbor FO měl nekonečné starosti s existencí fotbalu ve Slavii a fanouškovské hnutí šlo trochu stranou. Vše zachraňovali jen nadšenci, hlavně na odbočkách. Po nastartování úspěchů v evropských pohárech ve druhé půlce 90. let je nutno vyzdvihnout také iniciativu zejména trojice věrných slávistů Ročně, Vavřiny a Pšeničky při pořádaní nezapomenutelných autobusových „spanilých jízd“ po celé Evropě za slávistickými pohárovými zápasy.
Viděno zpětně – další zásadní impuls pro činnost OP udeřil v roce 2001 z iniciativy přátel z Bělé pod Bezdězem. Ti navrhli připravit pro odbočky jakýsi celostátní slávistický den a vzápětí se ujali jeho přípravy. Od onoho památného roku se počítá tradice každoročního setkávání se slávistů, vždy pod organizační taktovkou některé z odboček. Po Bělé následovaly Lázně Bělohrad, Česká Třebová, Rožďalovice, Strašnov u Mladé Boleslavi, Česká Lípa, Příbram, opět Lázně Bělohrad, znovu Česká Lípa (ale tamní Vikingové zvolili za dějiště blízké Zákupy), podruhé Rožďalovice, Nečín, Plasy (vše připravila odbočka Žilov), v roce 2013 poprvé Morava, konkrétně Šternberk, následovala Praha (součást oslav 50 let OP), Hodonín, Klatovy, Strakonice, Kardašova Řečice a letos zpět ke kořenům, tedy do Bělé pod Bezdězem (díky rozhodnému organizačnímu nasazení přátel z odbočky Dětenice).
Některé ročníky se vydařily, jiné méně, zvláště ty, kdy se Setkání změnilo v pouhý fotbalový turnaj odboček. Původní myšlenka totiž preferovala diskusi o aktuálních slávistických otázkách, fotbalový turnaj pak byl určitým doplňkem, stejně jako poznávací program a večerní zábava. Diskusní fórum prvního Setkání bylo připraveno do prostorů bělské sokolovny, na jejím přilehlém gumoasfaltovém hřišti se odehrával turnaj. Sedm mužstev čelilo po celý den dešti a bylo až dojemné, když se hráči chodili sušit i do prostor, kde probíhala zajímavá diskuse se vzácnými hosty. Večerní zábava podle názoru účastníků neměla chybu, stejně jako ranní procházka městem spojená s exkurzí ve firmě na výrobu kotlů Atmos a do místní sklárny. Jen alternativa případného výstupu na Bezděz padla. Vždyť pro déšť nebyl masiv obou Bezdězů ani vidět.
Do paměti účastníků se navždy zapsaly dojmy z dalších ročníků: třeba z návštěvy průrvy Ploučnice u České Lípy či zákupského zámku, hradu ve Šternberku, památníku Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami nebo výstup po krytých Svatohorských schodech na tamní Svatou horu, pod níž se příbramský turnaj na hřišti Spartaku odehrával, výjezd na Zvičinu s krásným pohledem na panorama Krkonoš spojený s ochutnávkou proslulých hořických trubiček při Setkání v Bělohradě. A co veselá ochutnávka vín ve sklípku páně Marady při Setkání v rodném městě prvého prezidenta ČSR a test zlatavého moku při prohlídce strakonického pivovaru. Letoškem se do paměti nesmazatelně vryla populárně-naučná, bratru tříhodinová, kabaretní jízda Univerzity Slavia s podtitulem „Co to zpíváte?“ autorské dvojice Míra & Martin.
Při pohledu na startovní listinu turnaje i na řady „pěšáků“ z nehrajících odboček je jasné, že letošní Setkání vytvořilo nový neoficiální rekord – napočítali jsme (snad správně) zástupce 38 odboček či slávistických skupin: Area 114, Bělá pod Bezdězem, Beta Fans, Blatná, Božetice, Brandýs nad Orlicí, Dětenice, Doksy, Fanshop, Fanklub, Havl. Brod v mužsvu K.H.B., Hodonín, TS-Vyhrocená partička, Hostinné hostující v družstvu Fanklubu, FO-OP, Chomutov, Je super být sešívaný, Jičín, Kardašova Řečice, Karlovarsko, Kolín, Maikoland Libiš, Milevsko, MSFO, Nečín, Podřipsko, Příbram, Rožďalovice, Srdcaři z Východu, Strakonice, Tribuna Sever, TS A-E-I-O-U, Veleň, Vikingové z (České) Lípy, Vlajkonoši 1965, Zahrádkáři Brandýs nad Labem, Žilov!
A jak ukazuje tento abecední seznam, i pro odbočky platí známý výrok Hérakleitona z Efesu „Panta rhei – vše plyne“. Letos, zřejmě mimořádně, jsme nezahlédli nikoho z Klatov, ale bohužel už po několik let marně vyhlížíme zástupce odbočky Sudovo Hlavno, která vždy ochotně poskytla svůj autobus pro výlet po okolí, nebo odbočky Opatovice I – Červené Janovice, jejíž mužstvo se dokonce zúčastnilo prvního Setkání. Někdy stačí, že odejde do slávistického nebe hlavní organizátor, jako to předčasně postihlo v případě př. Rolfa odbočku z Lázní Bělohrad. Ale u silných odboček obvykle platí heslo „Vstanou noví bojovníci“, a tak jsme se dověděli o obnově odbočky v České Třebové, velmi dobře opět fungují Lázně Bělohrad a s potěšením jsme mohli přivítat i mužstvo z obnovené blízké odbočky Doksy u Máchova jezera, čímž se i obnovila slávistická linie Bělá – Doksy – Česká Lípa, která zde, v Máchově kraji, připravuje i společné akce! A co až se přidají i přátelé ze Cvikova…
Dobi