SLÁVISTÉ NA OLYMPIÁDĚ 2016 V RIU

Krátce před zahájením letošních LOH jsme na našich stránkách zveřejnili  vzpomínkový článek OLYMPIÁDA, SLAVIA A SLÁVISTÉ, který připomínal úspěchy slávistů na jednotlivých OH. A možná, že se dostávám i k prvnímu rozporu v používání pojmu „slávista“.  Často jste jistě každý z Vás četli hodnocení, že „Slávista XY ze dvou metrů překopl prázdnou branku“ nebo že „Slávistka YZ ve finiši nestačila a přišla o téměř jisté vítězství“, ale také, že „Slávisté uspořádali další krásný Slávistický večer“. A přidáme-li k tomu ještě výraz „slavista“, který vyjadřuje odborníka přes slovanské jazyky a vlastně vše slovanské, může pro člověka méně znalého nastat určitý zmatek. Ale zpočátku to bylo svým způsobem totožné. Neexistovaly nákupy zahraničních posil, Slavia mívala dokonce ve stanovách, že členem klubu mohou být pouze člověk slovanského původu (aspoň z poloviny)..

V době, když před 52 lety vznikl OP, objevil se i výrok, že OP by chtěl být organizátorem všech slávistů, čímž byli míněni příznivci či fanoušci SK Slavia, a tak se budeme držet na půdě OP i my tohoto pojmu a sportovce, kteří reprezentují Slavii, nazývejme pak například fotbalistou Slavie, slávistickou házenkářkou či  plavcem nebo pólistou SK Slavia Praha.

Pod úhlem tohoto možná trochu kostrbatého úvodu si přibližme nedávno skončené LOH v Riu. Z hlediska tohoto pohledu reprezentovala SK Slavii Praha jediná sportovkyně, skifařka Mirka Topinková- Knapkvá, která jela do Ria obhajovat zlato z LOH´2012 v Londýně. Od začátku ji pronásledovaly problémy a dokonce při jednom z tréninků její loď převrátil silný poryv větru. Smůlu s vybrala i v semifinále a skončila na prvním nepostupovém místě….

Ale slávistická srdíčka měla v ohni další tři želízka, shodou okolností opět jen ženy. Sportovkyně, které se představily v nějaké formě slávistům v Edenu se slávistickými symboly a dokázaly , že nás s nimi spojuje láska ke stejnému klubu, i když je na sportoviště vysílají jiné oddíly.

Začněme opět od té, ve sportu tolik časté a nepříjemné smůly. Zuzana Hejnová se představila i v Edenu jako slávistka a navíc dodejme, že jsme jí v našem zmíněném přehledu úspěchů před OH upřeli bronz z Londýna. A Zuzka na 400 m překážek do poslední chvíle bojovala o některý cenný kov, aby ji v samotném finiši o pár centimetrů předběhla nakonec bronzová Američanka a na Zuzku zůstala, jak se říká, jen bramborová medaile. Zbývající dvě ženy dopadly lépe. Bára Špotáková sice nezískala třetí zlato v řadě, ale i perně vybojovaný bronz má jistě nejen pro ni cenu zlata! A tenistka Petra Kvitová? I ona v boji o třetí místo zabojovala a udělala radost zdaleka ne jen svému tatínkovi, který je řádným členem OP!

Věřím, že mezi nositeli 10 medailí českých sportovců v Riu (1xzlato, 2xstříbro a 7xbronz) by se mohl najít i další slávista, o kterém zatím nevíme, Pokud tomu tak je a víte o něm, dejte nám vědět a rádi jej zařadíme do naší malé galerie těch, na které můžeme být jako slávisté hrdi.

A dovolte mi ještě malou připomínku dávné historie, o které se dnes žel příliš nemluví. Snad z tzv. přehnané politické korektnosti. V článku před Riem jsme připomněli slávistického borce Ing.Doudu, který vinou zranění získal „jen bronz. Na LOH 1936 v Berlíně reprezentoval ČSR i Evžen Rošický. On získal v bílém dresu Slavie s hvězdou uprostřed řadu národních  titulů nejen ve své parádní disciplíně, běhu na 800 m , ale i na dalších středních tratích, včetně těch překážkových. Na OH skončil žel už v rozběhu. Vystudovaný právník se začal úspěšně věnovat novinařině a snad jej dnes nikdo a priori nebude odsuzovat za to, že psal hlavně pro předválečné Rudé právo a Haló noviny, protože byl především vlastencem a nikdy netoužil po nějaké vrcholné funkći a nikdy by se jistě nesnížil k blábolům, jaké produkovali v poúnorovém RP různí kojzarové a jim podobní…. Spolu s tátou se hned po okupaci zapojil do odboje a byl tak od počátku v hledáčku gestapa. Po úspěšném atentátu na Heydricha byl jako jeden z prvních českých sportovců spolu se svým tátou zastřelen na kobyliské střelnici.  Na jeho památku byl založen Memoriál Evžena Rošického, jehož garanci až do roku 1990 zajišťovala Slavia. Jeho  vyvrcholením býval  běh na 800 metrů. Pak tento memoriál z kalendáře zmizel a byl nahrazen na Dukle Memoriálem Josefa Odložila, který byl také úspěšným běžcem na střeních tratích, kdy v běhu na 1500 m získal na LOH´1964 v Tokiu stříbro! Ale život přináší žel nejeden paradox. Zatímco Evžen Rošický zahynul prodlouženou rukou snad největšího kata českého národa, K.H.Franka, Josefa Odložila poslal na onen svět jeho vlastní syn…

Nás ale může těšit fakt, že strahovský stadión, který stále nese jméno Evžena Rošického, se stal na dlouhá léta azylem naší Slavie a je s ním spojen jeden z dosud největších evropských úspěchů, postup do LM 29. srpna 2007! Vítězný zápas s Ajaxem s bonbónky Standy Vlčka asi nikdo z nás do smrti nezapomene!!!

Tak trochu amatérský slavista a celoživotní slávista  Dobi

— článek nebyl redakčně upravován —

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..