SLÁVISTICKÉ DUŠIČKY 2013 ANEB NA DUŠIČKY NA DUŠIČKY

Svoji reportáž z průběhu letošní pietní vzpomínky zástupců OP na hrobech některých významných slávistů jsme si uvedli malým bonmotem, kterého je snad schopna jen stále krásná čeština! 2.listopad sice najdeme v kalendáři pod popisem Památka zesnulých, ale tento den stejně nikdo jinak nenazve, než tím tradičním výrazem – Dušičky! A letos vyšel 2.listopad právě na sobotu, kdy je návštěvnost na hřbitovech největší! Takže letos tedy opravdu příhodně platilo: Na Dušičky na Dušičky! A to i u slávistického putování po hřbitovech!

Pojem Dušičky se vžil i do některých rčení; tím nejznámějším je určitě pojem dušičkové počasí, který se stal synonymem pro listopadové sychravé počasí, zataženou oblohu, déšť, tedy čas, kdy je každému nejlépe doma u kamen nebo, jak se říká, dokonce v peří! Ale v ony dušičkové dny se zaplňují parkoviště kolem hřbitovů, před nimiž rozestřeli svoje stánky prodavači květin, věnců a svíček, na hřbitovech se na cestách potkávají stovky lidí, kteří spěchají k hrobům svých blízkých, aby často  aspoň jednou ročně připomněli svým zesnulým blízkým, že nezapomněli. A možná si trochu připomněli i memento hlásané na některých hřbitovech: „Čím jste Vy, byli jsme i my, čím jsme my, budete i Vy!“

Přede dvěma roky byla obnovena tradice OP, kdy zástupci OP obejdou několik hrobů slavných slávistů, položí věneček, zapálí svíčičku a připomenou si zásluhy slavných slávistů. Ta tradice začala v sedmdesátých letech, kdy se jeden ze slávistických badatelů-amatérů, JUC. Mareš, obrátil na tehdejší výbor OP, aby se nezapomínalo na slavné slávisty, kteří již nejsou mezi námi. A k úkolu se přihlásila tehdejší skupina mládežníků OP, ve své době nazývaná vlajkonoši. Vše začalo u JUC. Mareše, v jeho bytě – domácím slávistickém archivu v domku proti libockému kostelíčku a následnou společnou procházkou po jednotlivých hrobech.

Pak se tradice nějak vytratila, ale duo pamětníků Čapek – Ing.Donner se spojila s MUDr. Janáčkem a obnova tradice byla na světě! Povedlo se vloni i předloni a nejinak tomu bylo i letos. Přijeli tedy Kolínští. A kde je Kolín, nesmí chybět další báječná odbočka. Ta z Veleně, ti s sebou berou na akce i nejmladší generaci  – díky všem jejich aktivitám nemusíme mít jako slávisté o obci těsně za hranicemi Prahy vůbec obavu! A zapomenout nesmíme ani na tradičního účastníka těchto akcí – př. Kindu z odbočky Libiš!

Shrneme-li tedy účastníky letošního pietního vzpomínání, najdeme zde tři pamětníky původních dušičkových poutí pražskými hřbitovy – Ing. Donnera, Jana Čapka a M.Dobiáše! A při celkové bilanci tak najdeme i zástupce výboru OP a jeho KK (Smetana, Dobiáš, Janáček) i sekretariátu OP (Jan Čapek)! Čekali jsme, zda se po informaci na webu objeví někdo další, třeba i z ulice, ale možná, že k tomu přispělo i počáteční doslovně dušičkové počasí… Ale pak se vyčasilo a procházka každým hřbitovem, zahradou zelenou, jak se také zpívá, byla nakonec docela příjemná!

Celé letošní putování bylo zahájeno v Ďáblicích u hrobu „Římana“ Štefana (Pišty) Čambala, poté se slávistický peloton přesunul na Vinohrady, k hrobům dalšího legendárního „Římana“, Františka Pláničky a na druhé straně tramvajové trati pak k hrobu nezapomenutelného Johna Williama Maddena. Cílem další etapy byl Vyšehrad s již našimi předchůdci  ozdobeným hrobem Pepi Bicana (dodejme, že si účastníci našli čas i na malou procházku místy, která mapují českou kulturní historii a malé poklony se tak dostalo třeba i Waldemaru Matuškovi, Karlu Čapkovi i Karlu Hynku Máchovi, jehož ostatky i s náhrobkem sem byly slavnostně přeneseny v roce 1939 ze zabraných Litoměřic, kde hrozilo zhanobení hrobu tohoto básníka promlouvajícího k nám všem i po 200 letech!!!). A vzpomínková pouť byla zakončena na Malvazinkách, u místa posledního odpočinku Franty Veselého! A dodejme, že většina „poutníků“ pak pokračovala ještě do Příbrami, kde sledovali bezbrankovou remízu, která určitě není důvodem k jásotu, ale ani tragickou ztrátou!

Co ještě dodat? Především poděkování Dušanu Herdovi, který se k nám v Ďáblicích připojil a svými vzpomínkami sympaticky zpestřil toto setkání. Vloni Ivo Knoflíček, letos Dušan, který nás seznámil i s faktem, že odehrál za Slavii víc zápasů než Pepi Bican! I takovíto lidé, to jsou slávisté, to je jejich přínos. Mistr Evropy přišel v 17 letech ze Slovenska, ale stal se celoživotním slávistou, což dokázal i na Dušičky! Dušane, díky! A druhým, neméně emotivním zážitkem byl pohled na Maddenův hrob. Přibyla zde totiž malá plaketka se znaky Slavie a Celticu spolu s malým textem, který adoroval všechny hráče Celticu ve světě. Jak to ti Skotové vypátrali, je nám asi navždy záhadou!

O tom, že letošního hesla Na Dušičky na Dušičky se drželi i další návštěvníci hřbitovů, svědčí i fakt dvou milých setkání u hrobů slavných slávistů. Vnuk FrantiškaPláničky poděkoval OP za to, že se na jeho dědu nezapomíná. A stejný zážitek jsme zaznamenali i na Malvazinkách, kde se „poutníci“ setkali s jednou z příbuzných, která rovněž vyslovila svoje upřímné poděkování!

Nezapomeňme ani na poslední věc. Vloni jsme popisovali dušičkovou návštěvu hrobu Martina Růžka v Červeném Kostelci. Letos se přihlásil člen oné party ze 70. a 80.let, Jiří Lukeš, že by rád obstaral za OP návštěvu hrobu legendy OP, Martina Růžka, protože kousek od hrobu odpočívá jeho tchán.. Slíbeno – realizováno také na Dušičky. Díky i jemu!

Dobi

no images were found