Místo 17. setkání slávistů
Město ležící na soutoku řek Otavy a Volyňky bylo založeno v počátku l3.století rodem Bavorů, který byl spřízněn s Přemyslovci. První písemná zmínka je z roku 1243, kdy manželka Bavora I. Bolemila daruje vsi v okolí Strakonic a kostel sv. Václava řádu Johanitů. Ti bydleli později v nejstarší části hradu. Ten je obehnán zdí, nad níž se tyčí věž zvaná Rumpál s břitem a ochozem na krákorcích. Vstup do předhradí s hospodářskými budovami z l5. a 16. století chrání gotická brána. Uvnitř hradu je dvoupatrový palác na který navazuje komenda Johanitů s kapitulní síní a kostelem sv. Prokopa (původně sv. Vojtěcha). Velkým mezníkem byl rok 1367, kdy Bavor IV. povýšil Strakonice na město, které tak v letošním roce oslavuje 650 let od svého založení. Rod Bavorů zde končí rokem 1402, kdy vše kupuje Jindřich z Hradce, po něm válečník Václav z Michalovic, následně Jošt z Rožmberka, po jeho smrti Jan ze Švamberka a nakonec Jan III. z Rožmberka. Vlastní město tvořili Lom, Žabokrty a Bezděkov.
Přehled dalších památek:
- Gotický kostel sv. Václava na hřbitově z 13. století, přestavěný barokně v letech 1720-30. Novorenesanční radnice zdobená sgrafity podle kartonů Mikoláše Alše provedenými Josefem Bosáčkem stejně jako na naproti stojící městské spořitelně.
- Děkanský kostel sv. Prokopa z let 1220-1235, ale první písemná zmínka je až v roce 1243. Farní kostel Panny Marie Bolestné v Strakonicích – Podsrpu, původně zde stála kaple postavená v roce 1749 velkopřevorem Emanuelem Václavem Krakowským z Kolowrat, která byla v roce 1766 rozšířena a do dnešní podoby byl kostel zbudován v letech 1770-1774 hrabětem Althanem.
- Filiální kostel sv. Markéty, u něhož není známo přesné datu založení, ale v roce 1318 je doložen špitál svaté Markéty, u něj jistě stála i špitální kaple zasvěcena sv. Markétě.
- Na strakonickém hřbitově stojí poblíž kostela dvě velice zajímavé kaple, jedna je zasvěcena svatému Vojtěchu, pochází z 18. století s je to hrobka maltézských rytířů, dnes je velmi dobře opravená. Druhou je kaple Nejsvětější Trojice z roku 1620, je to hrobka dědičných poštmistrů a byla vystavěna zdejším měšťanem Martinem Mayerem.
- Kaple svatého Martina, patřící ke starému Siebertovu špitálu z roku 1685.
- Mariánský sloup na Palackého náměstí pochází z let 1720-1740, ale obsahuje některá části z roku 1586. Tak je sloup i označován, ale datum se zřejmě vztahuje ke staršímu mariánskému sloupu z období moru koncem 16. století.
- Nedaleko Strakonic stojí na návrší barokní zámek Střela s kaplí sv. Jana Křtitele a se zříceninou starého hradu, pocházejícího z konce 13. století.
- Domy č.p. 44 a 45 – tzv. Papežovy domy z roku 1903.
- Rennerovy sady s kašnou, glorietem a pomníkem Jana Husa.
- Dům č. p. 54 U Hroznu na Velkém náměstí, který byl renovován do původního stavu ing. J. Urbánkem
- Zbytky bašty a opevnění za Rennerovými sady.
- Dům č.p. 171 v Lidické ulici U Černého orla s barokními štíty.
- Socha zdejšího rodáka Františka Ladislava Čelakovského na Podskalí.
- Pamětní deska zdejšího rodáka profesora Josefa Skupy na domě č. p. 140 na Velkém nám. Masné krámy na Velkém náměstí u č. p. 143. Strakonický pivovar založený v roce 1649. Židovský hřbitov v Holi s nejstarším náhrobkem z roku 1736.
- České závody motocyklové založené v roce 1919.
- Vlnařské závody a fezárny založené v roce 1812. Dnes již mají zahraničního majitele a věnují se výrobě autopotahů.
Jako pamětník musím objektivně říci, že je to POPRVÉ v 17-leté historii Setkání slávistů, co některé sídlo tohoto Slávistického dne roku se takto podrobně představilo. Zatím jsme vše případně smolili vlastními silami na ústředí a toto prostě nemá chybu!!!