I LETOS SE VYDAŘILO TRADIČNÍ SLÁVISTICKÉ POSVÍCENÍ ODBOČKY BRANDÝS NAD ORLICÍ

Při pohledu do kalendáře akcí našich odboček zaujme nezaujatého čtenáře, kolik že zajímavých a originálních akcí dokáží naše odbočky připravit. A mezi ty nejúspěšnější patří už po 36 let své nepřetržité existence i odbočka v Brandýse nad Orlicí, která dokáže střídat vlastní akce pro členskou základnu s nápady, jak Slavii i odbočku prezentovat širší veřejnosti. A tak vedle pravidelné měsíční schůze spolku vždy druhý pátek v měsíci, letní týdenní kolařské cykloexpedice (ta letošní  na Nymbursko byla spojena i s návštěvou slávistické klubovny Rožďalovických), účasti na bowlingových turnajích v širším okolí, vánočního sportování v tělocvičně i obvyklého letního míčového pětiboje s „dvojčaty“ z České Třebové. A když to vyjde, tak i beseda – ta letošní byla spojena s prezentací mistrovského poháru. Na druhou stranu je nutno připomenout a pochválit výbornou spolupráci s místní školou a přínos slávistů třeba formou letošního svatováclavského cyklozávodu pro místní mládež ze ZŠ v „městečku maličkým“ (jak o sobě v odbočkové hymně pějí) i třeba stále oblíbenější mariášový turnaj nebo letošní utajený výlet na kolech na sv.Václava pro slávisty i veřejnost. Ale za vyvrcholení celoročního úsilí lze považovat každoroční slávistické posvícení, kdy se akce pořádá pro členy i pro jejich partnerky, mezi něž se zařadilo i několik letošních nováčků mladších ročníků!

Tradiční posvícení se slaví i stále na mnoha místech Česka a Brandýs není výjimku. Zpravidla se slávisté dostávají i do termínového souladu a i letos vše vyšlo opět na třetí říjnovou sobotu. V počátcích odbočky  se spíše jednalo o výjezdní či přesněji výchozí zasedání kamsi do okolí, kam se většina členů i se svými drahými polovičkami přesouvala pěšmo. Nejčastější cílem byly sousední Oucmanice, kde však čekalo trochu nepříjemné stoupání od Orlice, o to příjemněji se pak večer vracel každý domů, ke svým pelíškům. Ale jak se zvyšoval věkový průměr, vzali organizátoři zavděk příjemnými prostotami hotelu Jiřička přímo v Brandýse, který byl vždy útulným centrem pro  interiérové akce odbočky k oboustranné spokojenosti.  Ale jak už to mezi Šumavou a Beskydami často chodí, co funguje, nesmí mít dlouhého trvání a postihlo to i Jiřičku. Asi nevyjasněné nájemní vztahy a zřejmě i taková ta jakási paličatost majitele způsobily, že když budete projíždět Žerotínovou ulicí, spatříte jen potemnělá okna sálů, kde to kdysi „žilo“. Kam však umístit náročnou akci? Opět přišla  na řadu blízká Sudislav nad Orlicí (milovník češtiny se jistě s potěšením zamyslí nad vznikem pojmenování obou obcí – Oucmanic i Sudislavi…). Hospůdka útulná s dostatečně velkým hlavním sálem. Bližší zkoumání pak osvětlilo, že se jedná o bývalou místní školu – jednotřídku (kde je jim dnes na českém venkově konec?), ale citlivě upravené místnosti. S milou obsluhou i perfektně připravenou tradiční kachničkou, s tradiční porcí červeného i bílého zelíčka a především jak houskovými knedlíky a tím, co pojmenováním rozzuřilo doběla populárního Jiřího Kodeta v oblíbeném filmu Pelíšky, jemnými vídeňskými noky! Snad se na mě pan Kodet z nebíčka nebude zlobit, když to připomenu, ale bylo to „vynikající“! Výborně ošetřené byly i nápoje, a tak ani po gastronomické stránce neměl letošní večer chybu. Přitom tradiční pěší cestu absolvovali prý jen tři stateční, další už se projevili jako „autisti“, kteří své dopravní prostředky mohli zaparkovat v dostatečných prostorách.

Zkrátka a dobře – opět to nemělo chybu a parta se zase o chloupeček utužila.

                                                                                                                                                                                                                                     Dobi, mj. řádný člen odbočky Brandýs/Orl.     

/článek nebyl redakčně upraven/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *