Karolina Breitenmoser-Stransky, pravnučka Aloise Rašina

V sobotu 21. 4. 2018 proběhla krátká procházka po Novém Městě pražském a následně prohlídka stadionu v Edenu s Karolinou Breitenmoser-Stranskou, pravnučkou JUDr. Aloise Rašína.

Členové Odboru přátel, Slavie a Karolina Bretenmoser-Stranska

Alois Rašín byl velmi významnou postavou v období jak před založením samostatného československého státu tak i po jeho založení. Narodil se 18. října 1867 v Nechanicích v rodině pekaře a rolníka Františka Rašína. Který byl také poslancem Říšské rady.

V roce 1861 úspěšně dokončil studia na právnické fakultě Karlovy Univezity. Prakticky okamžitě se začal politicky angažovat a 14. února 1894 byl odsouzen k dvěma letům žaláře při procesu s tzv. Omladinou. V roce 1916 byl odsouzen k trestu smrti za velezradu a vyzvědačství, jen díky nástupu Karla I. na rakousko-uherský trůn a následné amnestii si nemusel odpykávat 10letý trest žaláře (trest smrti mu byl zmírněn). Alois Rašín si mohl požádat o amnestii dříve ale neučinil tak díky své povaze a přesvědčení.

JUDr. Alois Rašín

5. listopadu 1892 byl Alois Rašín zvolen předsedou literárně řečnického spolku Slavia.

12. září 1899 se oženil s Karlou Jánskou, sestrou Jana Jánského, pozdějšího objevitele krevních skupin. S Karlou prožil šťastné manželství a narodily se jim tři děti. Ladislav, Miroslav a Ludmila.

28. října 1918 Alois Rašín spolu s Antonínem Švehlou, Jiřím Stříbrným, Františkem Soukupem a Vávrem Šrobárem vyhlásili samostatný stát. Alois Rašín je autorem textu prvního zákona o zřízení samostatného státu. V letech 1918 a 1919 byl prvním ministrem financí v samostatném Československu. Tohoto postu se ujal také v letech 1922 a 1923 jako 7. ministr financí.

5. ledna 1923 ráno byl Alois Rašín u svého bydliště v Žitné ulici, střelen do zad devatenáctiletým anarchokomunistou Josefem Šoupalem. Dne 18. února 1923 Alois Rašín zemřel.

Ladislav Rašín (*22. 6. 1900 | +20. 3. 1945) byl stejně jako otec vystudovaný právník na fakultě Univerzity Karlovy a také politik. V období tzv. mnichovské krize byl jedním z odpůrců kapitulace. 13. prosince 1939 byl zatčen gestapem a v prosinci 1941 souzen v Berlíně. Byl odsouzen k trestu smrti ale po roce byl trest zmírněn na 15 let žaláře. Zemřel krátce před příchodem americké armády ve vězeňské nemocnici ve Frankfurtu nad Mohanem.

Jedna větev Rašínovi rodiny opustila Československo po tzv. Vítězném únoru roku 1948 a odešla do Uruguaye. Za nimi se poté vydala i manželka Karla Rašína Karla, která umřela v roce 1961 v Brazílii. Druhá větev rodiny  emigrovala v roce 1968 do Švýcarska.

Karolina Breitenmoser-Stranská

Karolina Breitenmoser-Stranská pečlivě střeží odkaz rodiny Rašínů a velmi často a hlavně ráda navštěvuje Prahu. Mluví perfektně česky a má tři děti. Vyprávěla nám mnoho zajímavostí z historie její rodiny a tedy i českého státu a my, díky tomu, můžeme složit pár dalších kousků mozaiky jménem Slavie Praha.

Je smutné jak se k jednomu z velkých mužů Československa zachovala historie. Po jeho smrti nedovolili uložit urnu ani Němci ani následně komunisté. Až po roce 1980 mohla být urna uložena do hrobu rodiny Plouharových na hřbitově v pražských Dejvicích. Nicméně nesmělo být na náhrobku uvedeno jeho jméno. Toho se rodina dočkala až po roce 1989. 

Je nadšená z akce Odboru přátel a Slavie, kdy v letošním výročí 100 let založení  Československa bude nejen její praděd, Alois Rašín při různých příležitostí připomínán.

Schůzky se zúčastnili Miroslav Pomikal, Martin Benda, David Ocetník, Miloslav Kilián, Petr Kužel a Tomáš Donner.

Sepsal David Ocetník (redakčně neupraveno)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *