Nevím, jak komu, ale mně se o mnoho víc v dnešní „koronavirové“ době vybavuje řada jedinečných vzpomínek hlavně na všechny slávistické zážitky z té naší krásné vlasti – dovoluji si napsat – mezi Chebem a Humenným – a přitom dvojnásob rád vzpomínám na všechna ta nádherná místečka v naší líbezné krajině, na upřímné a milé lidičky i na všechny ty překrásné dojmy z mého, poměrně již dlouhého života.. Ať už to bylo v některém z našich přenádherných historických měst, v Krušných horách, na Šumavě, v Jizerkách, Krkonoších a samozřejmě v Praze, Beskydech nebo třeba i méně známých Strážovských vrších u Žiliny či na Fatře! Na všechny ty lákavé vodní plochy, které se vždy v létě stávají rájem plavců i dalších „vodníků“. A přiznám se, že na prvním místě jsou vždy ty zážitky SLÁVISTICKÉ! I proto jsem s obrovským potěšením přijal pozvání na 2. Slávistické červencové posezení do Kamenice nad Lipou, kde jsem pomáhal před více než 30 roky zakládat slávistickou odbočku, která nakonec vydržela všechna úskalí nejen epidemie, ale někdy i lidského nepochopení. A při cestě líbeznou krajinou jsem si uvědomil, jak je někdy člověk „macešský“ k některému z těch nádherných koutů naší milé vlasti! Ale některá pozvání se prostě nedají odmítnout – vždyť už vloni zde zorganizovali 1. Slávistické posezení a na jeho reprízu se připravili i letos, v sobotu 10. července!
Je u nás spousta míst, měst i městeček, které řada z nás, především ke své škodě, nikdy nenavštívila. A přiznám se, že nebýt Slavie, asi by u mě mezi ně patřila i Kamenice nad Lipou s jejím překrásným okolím na pomezí Vysočiny a jižních Čech, krásným centrem, jemuž vévodí zámek (kdysi byl „pouhou“ dětskou ozdravovnou, ale dnes je opět tou správnou kulturní památkou….) i kostel Všech svatých či lesní hřbitov. Kolem projíždí jedna z atrakcí, kterou nadšenci dokázali zachovat a udržovat, trať Jindřichohradecké úzkorozchodné dráhy. Kamenice je čilým městečkem s necelými čtyřmi tisícovkami obyvatel, kterému před dávnými roky dal jméno i památný strom, drahý všem Čechům, který je jedním z našich národních symbolů – tím je slovanská lípa! I tamní odbočka OP Slavie procházela občas turbulencemi, ale parta nadšenců dokázala dát vše dohromady a při letošním posezení se sešla téměř šedesátka věrných lidiček!!! Původně chtěli místní slávisté uspořádat akci v městském pivovaře, který se může opět chlubit vedle tradice i svým výborným nápojem, drahým všem správným Čechům, ale nakonec se organizátoři rozhodli pro sál místního kulturního domu. Pivovar poblíž náměstí má ale mimo jiné perfektní venkovní posezení s kulinářskými specialitami, kde to mnozí „přespolní“ s úspěchem vyzkoušeli, ale v „kulturáku“ bylo pro plánované setkáníčko více místa i klidu.
Stěžejními body programu (součástí byla v závěru i výročka odbočky) byla jednak prezentace letošního mistrovského poháru (kdo nemá fotografii s ním a s přáteli nejvěrnějšími, může jen litovat), hlavním bodem programu byla pak přednáška Univerzity Slavia o historii OP, kterou př. Pomikal dokázal již vyšperkovat do dokonalosti! Pamětníci vzpomínají, nováčci obdivují, co vše dokázali slávisté a zejména Odbor přátel pro svůj milovaný klub vymyslet a vytvořit! Nesmíme zapomenout ani na účastníky toto sobotního posezení. Uvítán byl mj. i starosta města, př. Pařík i místostarosta př. Pfaur – oba věrní slávisté a členové odbočky OP! Pozornost si zasloužili věrní slávisté z ústředí – vedle př. Pomikala, př. Čapek a Ing. Tomáš Donner, z Prahy ještě manželé Štěpánkovi, zastoupena byla i odbočka z blízké Kardašovy Řečice! Z Miřejovic přijel př. Burian a potleskem byl přivítán i pozdrav předsedy OP, př. MUDr. Janáčka! Je jen velká škoda, že z mapy zmizela kdysi tak slavná a aktivní odbočka v blízké Žirovnici! Zvláštní pozornost si zaslouží současný předseda kontrolní komise celého OP, př. Karel Vavřina. Ten se z Pražana stal pravým Jihočechem, který sídlí v Božeticích u Milevska, ale Kamenickým více než výrazně s přípravou akce pomáhal! Doplňme ještě, že předsedou odbočky je př. Hrbek, který se před léty stal 10 000. členem OP. To jubilejní číslo mu nikdo „neodpáře“! Při akci byly mj. i prezentovány všechny ty krásné a perfektně vedené kroniky, dále se odbočka mohla pochlubit, kolik členů (vlastně zvláště členek) připravilo pro lidičky z města a okolí ochranné roušky! Místní účastníci by jistě dodali i připomínku blahopřání př. Buzkovi k jeho sedmdesátinám!
Ať si ale myslí kdo chce co chce – bylo to příjemné a hlavně krásné slávistické odpoledne, na které budu i já rád vzpomínat!!!
– dob –
