Odbor přátel v Klatovech – bohatá historie, úspěšná současnost.

Prvního února se v útulném sále příjemného klatovského hotelu Rozvoj ve východní části města sešli účastníci výroční valné hromady, jejíž jednání bylo doplněnou další přednáškou Univerzity Slavia, kterou opět perfektně připravil př. Pomikal, tentokrát na téma bohaté historie Odboru přátel, jeho nejvýznamnějších osobností a významu OP nejprve pro záchranu a později i vzestup naší Slavie. Klatovy byly prvním výjezdním hostitelem Univerzity již v roce 2012! 

Možná, že v tom všem, stejně jako v dalších bodech bohaté historie odbočky, najdeme i kus symboliky, kdo a co všechno má zásluhu na tom, že právem říkáme „Věčná Slavia“. Mnozí si jistě rádi připomenou úspěšné Setkání slávistů v roce 2016, kdy byly Klatovy, jak říkáváme, na několik dní hlavním městem všech slávistů. Ti tak měli možnost se seznámit s bohatou historií druhého největšího města Plzeňského kraje i s jeho jednou z přezdívek „Brána Šumavy“. Klatovy byly podle pramenů založeny v polovině 13. století, zprvu osídleny německými kolonisty, ale brzy je však počeštil příliv českého obyvatelstva, takže např. v roce 1921 se při sčítání obyvatelstva k německé národnosti hlásilo pouze 182 lidí. Město se může pochlubit několika významnými rodáky (například spisovatel Jaromír John, lékař a pedagog Karel Amerling, skladatel František Belfín, herečka Ester Kočičková), řada dalších osobností zde třeba studovala nebo je sem zavedla jejich profese. Zmiňován je například Lubor Niederle, antropolog a významný slavista (nikde jsme se však nedočetli, zda pro něj platilo i příbuzné slovo s čárkou nad prvým a), Bohuslav Balbín, Jaroslav Vrchlický, Josef Dobrovský nebo Jiří Suchý. V paměti jistě každému utkvěly i nejvýznamnější památky města. Řada z nich je přímo v centru kolem náměstí Míru – symbol města Černá věž, sousední krásný barokní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce s rukopisem stavitele Luraga, barokní lékárna U bílého jednorožce, katakomby nebo kostel Narození Panny Marie s Bílou věží! Dobře zde funguje veřejná doprava, takže i ti, které lidová mluva nepomlouvá jako „autisty“ se pohodlně všude dostanou, a z Prahy prakticky každou hodinu vyjíždí rychlík Berounka.

Hlavní referát přednesl dlouholetý předseda odbočky př. Jeroným Junek. Připomněl mimo jiné i loňské oslavy 10. výročí obnovení odbočky (Klatovští připravili i krásný materiál připomínající hlavní události). Zde nacházíme jednu z paralel s blízkou odbočkou ve Strakonicích, rovněž po čase obnovenou! Strakoničtí právem mohou nazývat svoje město Bránou Šumavy, stejně i oni úspěšně připravili – rok po Klatovácích – Setkání slávistů. Příbuznost s dalšími odbočkami najdeme i v oblasti rekreačního fotbalu, nejen na Setkání, jakož i při četných výjezdech klatovských fanoušků, kde málokdy chybí vlajka slávistů z města z pod Černé věže. Tradicí už je svatoštěpánský turnaj ve stolním tenise, jakož i pravidelné schůze výboru odbočky, otevřené všem členům, které se konají vždy první pondělí v měsíci od 18 hodin. Součástí VH byly i volby výboru odbočky, kde nacházíme většinu známých a obětavých lidiček, kteří se osvědčili a chtějí pracovat dále. A musím zmínit i pietní vzpomínku na zemřelé, jakož i milou pozornost jubilantům a nově přihlášeným členům, připomenuty byly i blížící se 93. narozeniny nejstarší členky odbočky, př. Jílkové. Po přestěhování na chalupu z Chomutova přibyl do odbočky i dlouholetý člen tamní odbočky př. Znamenáček. Na závěr posezení bylo připraveno i chutné občerstvení, jak to v Rozvoji umějí!

Klatovští si za léta pestré činnosti odbočky získali řadu věrných a upřímných přátel. Několikrát byl připomenut „trojúhelník“ Klatovy-Žilov-Příbram. Z hornického města přijela 4členná delegace přátel, Žilovské zastupoval 3. místopředseda celostátního OP př. Moulis a milá byla i účast manželů Tomčišinových z Veleně. A z matičky Prahy přijela tradiční trojice Čapek–Donner–Dobiáš. Upřímně byl přivítán i místostarosta Klatov Ing. Martin Kříž. 

Co říci na závěr? Já už jsem se kdysi zmínil, že nejsrdečnější vztah mám k lidovým zpěvným písničkám i veršovánkám z jihozápadu Čech. Co se týká Klatov, určitě je nejznámější ta, která začíná: 

Měsíček vychází nad ty lesy, už mne v těch Klatovech nic netěší. Těšívalo, už nebude, budu si hledati štěstí jinde. Je nám všem jasné, že verše jistě nemohl vymyslet žádný místní slávista! Takže, přátelé, ať vám zdraví i elán vydrží i do dalších let a brzy zase mezi slávisty NA SHLEDANOU!

   Dobi       

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..